Něco za (skoro) nic

Kompromis podle komerčních televizí

Iniciativa Senátu za udržení reklamy na veřejnoprávní televizi přinese výhody hlavně jejím konkurentům.

„Tento návrh je zcela zmrzačen, vykuchán a kolegové nemají nad čím jásat,“ prohlásil 4. srpna senátor Jiří Čunek při projednávání novely zákona o České televizi, „výsledek je pro mě podle výpočtů, které jsem získal, absolutně tristní a dá se vyjádřit jednou větou: Občane, šetři, anebo se rozluč s Fondem kultury a s Fondem kinematografie, možná také s digitalizací.“ Komentoval tak výsledek úprav senátního návrhu, kterým původně chtěli senátoři Tomáš Töpfer a Jiří Oberfalzer (oba ODS) v polovině minulého roku zajistit zachování reklamy na ČT. Počítali přitom s tím, že 40 procent z výtěžku dostane Státní fond pro českou kinematografii, 40 procent Státní fond kultury a 20 procent půjde ve prospěch digitalizace archivu ČT. Vyjádřeno v penězích měl činit přínos do Státního fondu kultury zhruba 150 milionů, do Státního fondu kinematografie rovněž 150 milionů korun a na digitalizaci mělo jít asi 80–100 milionů korun ročně.

 

Takhle by to nešlo

Tento návrh ovšem narazil v Poslanecké sněmovně. V ní byl nejprve k tématu uspořádán seminář a další vývoj pak senátorům popsal předkladatel Töpfer: „Poslanecká sněmovna nám zákon vrátila s komplexním pozměňovacím návrhem. (…) Reklama na ČT, tak jak ji uváděla digi novela, měla zmizet k 11. 11. 2011, což víte, úplně z obrazovek veřejnoprávní televize, což bylo také na jednání s velkými komerčními hráči přislíbeno a bohužel jsme tomu slibu museli dostát.“ Senátoři tedy začali s poslanci vyjednávat a výsledkem je takzvaný kompromis. Podle něj zůstane v omezeném rozsahu reklama na kanálu ČT2 a ČT4. Výnos z reklamy z tzv. artekanálu ČT2 má financovat Státní fond kultury (ročně asi 10 milionů korun). Výnos z dalšího kanálu spolu s příspěvky komerčních televizí ve výši 2 procent z jejich výnosů reklam má dostávat Fond kinematografie (senátoři odhadují, že bude činit zhruba 100–150 milionů korun za rok). Poměrně zanedbatelná částka má být věnována na dokončení digitalizace.

Töpfer konečné znění dohody obhajoval především tím, že umožní po šesti letech opět postavit na nohy Státní fond kultury, v němž se již šest let povaluje kolem 40 milionů korun. „Podařilo se nám přesvědčit pana ministra kultury, aby fond nerušil, aby ho zachoval, a pokud bude takto saturován a bude plněn těmito penězi z ČT, z výnosů reklamy, bude především podporovat kulturní projekty v regionech,“ prohlásil senátor. Jeho kolega Petr Bratský (ODS) pak dodal, že od poslanců dostal příslib, že budou dovoleni členové rady fondu, která je dlouhodobě neobsazena: „Byli jsme ujištěni panem poslancem Menclem (…) že v Poslanecké sněmovně na zasedání, kde se bude projednávat tento zákon [novela zákona o ČT – pozn. F. P.], zároveň bude mít volební výbor volbu a dovolbu člena rady a že dochází k politickým shodám. Takže bude naplněna fyzicky tato rada, a tím pádem bude moci být i fond kultury naplňován a bude konečně moci plnit svou funkci.“

 

Stamiliony zůstanou komerci

Početná proti se ovšem ozývají ze všech stran. Za prvé nelze vyloučit, že v důsledku „dohody“ poklesnou dosavadní příjmy Státního fondu kinematografie. „Sto padesát milionů nemůžeme zaručit, ale budeme to samozřejmě sledovat a můžeme ještě v budoucnosti tato čísla korigovat,“ připustil při jednání senátor Oberfalzer. Poklesnou také příjmy ČT z reklamy, které novela zakazuje vysílat teleshopping (cca 100 milionů ročně) a reklamu přesouvá ze sledovanější ČT1 na ČT2 a ČT4, což bude znamenat snížení příjmů z reklamy o další desítky až stovky milionů). I nadále pak platí varování před příliš velkou monopolizací trhu. Jak se nechali již v minulosti slyšet zadavatelé reklamy, ovládnutí reklamního trhu Novou a Primou pro ně může znamenat, že si tyto televize budou moci diktovat své podmínky, včetně cenových. Podobné obavy vyjádřili již v minulosti i zástupci mediálních agentur. Reálnost těchto obav v Senátu potvrdil i Töpfer: „Samozřejmě chápu, že tento kompromisní návrh poruší diverzitu trhu, že komerční televize dobře vědí, že jejich dvě procenta se jim vyplatí, už včera kraulovalo na ČT24, že Prima zvýšila o 4 procenta cenu za reklamu. Přeji jim to, protože odevzdají více na daních, budou možná vyrábět ještě lepší komerční pořady, než vyrábějí, a tím také přidají více na Státní fond kinematografie.“

I přes tyto pochybnosti ovšem senátoři nakonec návrh zákona předjednaný s poslanci schválili. Jen senátor Čunek si neodpustil na závěr diskuse jedovatou slinu vůči kolegům: „Poslanecká sněmovna nám mnohokrát říká – ber, nebo nech ležet. To je situace, kterou tady neustále kritizujeme jako politici a vždycky se musíme ,hrbit’. Víme, že je několik zlodějů, lumpů, korupčníků v Poslanecké sněmovně především, kteří vždycky dokážou zařídit, protože zřejmě toky jdou za nimi či jejich politickými stranami, aby zákon v takové formě, která je špatná a má být předělána, byl. Vím, o kom mluvím.“