Režisér J. J. Abrams se po Star Treku pustil do oživení dalšího klasického fenoménu filmové sci-fi, a sice fantastických filmů, které v osmdesátých letech vznikaly pod patronátem Stevena Spielberga.
Jeffrey Jacob Abrams vzdává ve svém třetím celovečerním filmu upřímnou, nepokrytou poctu svému filmařskému vzoru Stevenu Spielbergovi. A ten zase Super 8 s nadšením produkoval. Oba režiséry pojí amatérské tvůrčí začátky s osmimilimetrovými kamerami a s náměty UFO a příšer, do centra svého sci-fi příběhu tedy postavili partu náctiletých filmařů.
Podle výsledků produkční práce z posledních let působil Spielberg ve svém domácím žánru sci-fi vyčpěle; série Transformers není žádný zázrak a letošní rádoby trhák Kovbojové a vetřelci (Cowboys & Aliens, 2011) je už vyložený průšvih. S Abramsem přišel do styku už v jeho patnácti letech (tedy v roce 1981), kdy mu jakožto slibnému nováčkovi svěřil k rekonstrukci trouchnivějící originály svých dvou vlastních dětských začátečnických pokusů Escape to Nowhere (Útěk nikam, 1961) a Firelight (Světlo ohně, 1964). Toto dávné silné pouto se promítlo do spolupráce na Super 8 a zajistilo mu Spielbergovu obzvláštní péči.
Pocitová spojitost
Abrams se snažil, aby o jeho srdečním příběhu s lehce autobiografickými motivy neuniklo na veřejnost příliš informací, tudíž oproti soudobým marketingovým metodám nechal diváky napínat pouze trailerem. Podle něj to trochu vypadalo, že nepůjde o poctu Spielbergovi, nýbrž o jeho vykrádání; detailní záběr na cinkající šraňky u železničního přejezdu je jak vystřižený ze scény z Blízkých setkání třetího druhu (Close Encounters of the Third Kind, 1977). Překvapující, ba dokonce důvtipné je, že tento záběr se ve výsledném filmu neobjeví. Ačkoliv Abrams otevřeně čerpá inspiraci ze Spielbergovy režisérské i produkční práce sedmdesátých a osmdesátých let (kromě Blízkých setkání především z E. T. mimozemšťana, E. T.: The Extra-Terrestrial, 1982, z Badatelů, Explorers, 1985, a z Buráků, The Goonies, 1985), neuchýlil se k lacinému vrstvení přímých citací. Trailerem jen naznačil možnou cestu, po které se rozhodl nevydat.
Spojitost Super 8 se Spielbergovou starší tvorbou je tedy spíš pocitová. Nejde ani tak o samotnou sci-fi tematiku, jako spíš o odvážné dětské postavy, které unikají před nudou amerického maloměsta i před citovou prázdnotou nefunkčních, polorozpadlých rodin. Casting malých představitelů velkých rolí byl pro kvalitu snímku stěžejní. Pro dvě z hlavních postav byli dokonce odvážně vybráni kluci, kteří dříve s natáčením neměli žádnou zkušenost. Abrams si pro herecké začátečníky připravil několik nelehkých úkolů, mimo jiné ten, že mají zároveň přesvědčivě zahrát své postavy, ale také herecká dřeva, když jsou zrovna na place svého amatérského filmu ve filmu. Výjimku tvoří dvanáctiletá herecká hvězda Elle Fanningová (známá z filmu Odnikud někam, Somewhere, 2011, recenze v A2 č. 9/2011), která naopak představuje dívku s talentem. Oproti castingové preciznosti Super 8 působí například obsazení party dětí ve výše zmíněných Burácích trochu jako ze školní besídky.
Dějí se špatné věci
Dojem z hereckých výkonů v kině kazí český dabing. V originálním znění jsou postavy typizované i pomocí hlasového projevu, ovšem v počeštěné verzi se jejich osobitost rozpíjí v uniformních, upištěných výrazech. Občas také – zřejmě kvůli synchronizaci slabik s pohyby rtů v obraze – vznikly zavádějící překlady. Když například hlavní hrdina říká větu, kterou s trochou soudnosti nelze přeložit o mnoho odlišněji než „Vím, že se dějí špatné věci“, k uším tuzemského diváka doputuje jakoby tichou poštou zkreslená replika: „Vím, že to máš těžký,“ což v daném kontextu vyzní nechtěně směšně.
Přitom by bohatě stačilo nasadit do kin pouze verzi titulkovanou – poněkud záhadně je totiž Super 8 klasifikován jako film „přístupný“, ačkoliv by ho jen stěží šlo doporučit jako zábavu pro děti, které ještě nedokážou plynule číst. Argument, že dnešní děti jsou otrkané, neobstojí, protože je otrkává právě zábavní průmysl. V případě Super 8 nejde jen o místy až hororovou atmosféru, ale i o fakt, že na plátně několik osob skoná poměrně nepříjemnou smrtí, včetně jednoho snězení.
Super 8 lze ale určitě doporučit dětem odrostlejším, převážně těm v tělech dospělých. Mladé generaci, uvyklé na svižnost světa, v němž existují digitální videokamery, možná zůstane kouzlo snímku utajeno. Na své si však přijdou vyznavači klasických, pomalejších temp, při němž se musí čekat na každý dílek příběhové skládačky (byť je snadno odhadnutelný), obdobně jako na vyvolání filmového materiálu.
Autor je hudební a filmový publicista.
Super 8. USA, 2011, 112 minut. Scénář a režie J. J. Abrams. Kamera Larry Fong, střih Maryann Brandon, Mary Jo Markey, hudba Michael Giacchino, hrají Elle Fanningová, Joel Courtney, Riley Griffiths, Ryan Lee, Gabriel Basso ad. Premiéra v ČR 8. 9. 2011.