Tramvaj Jablonec – Liberec a Liberec – Jablonec

Časosběrné básnické dílo Pavla Novotného nazvané Tramvestie vzniká už pět let v tramvajích číslo 11 na úzkokolejce mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem. Proměna Jablonce v Liberec a naopak trvá vždy asi půl hodiny. Autor si vybere spolupracovníka, postaví ho k zadnímu oknu, připne mu mikrofon a nutí ho popisovat ubíhající krajinu. S hlasovým záznamem pak zachází jako s vlastním textem, přepisuje ho, stříhá, doplňuje, rytmizuje atd. Ve webové verzi publikujeme o čtyři trasy víc než v tištěné.

ACH1006101102

Jablonec n. N. – Tyršovy sady

já nemusim stát a vidět

já stejně popisuju prd

co vidim to budou vývaly

splašků nad kopyty stád

tam kde zem duní pod

kopyty stád znám tisíc

vůůůní tůdůdůtůdůtůdů

a ten chlap v tom parku

povidá: hele dej mi cigáro

dneska mě pustili z krymu

a já si řikám neházej mu

udičku von puč mi telefon

a puč mi dvacku!

a tady jsem jel v noci pro

Janičku a Janička tady

rodila naši Aničku a

já přijel natočil si hekačku

a pak zase odjel domů

a pak ještě dva dny nic

Liberecká

a tady bydlí Jarda Klápště kterej

mě učil dělat podvrty a protlaky

to byly krásný časy s Jardou a tou

jeho mašinou na olejovej pohon

jednou támhle u tý dolní pumpy

měl Jarda Klápště vrtat a nechal si

od jistýho pana Procházky nakukat

že pod tou silnicí nevede nic prej

pane Procházka a ste si fakt jistej

že pod tou silnicí nevede nic protože

tohle vypadá na keramický potrubí

protože ty vrtáky se mi pnou jak luk!

ale pan Procházka kroutí hlavou

a ťuká ukazováčkem do těch plánů

a prej tady to máte černý na bílym!

jenže von pan Procházka si omylem

vzal plány od jinýho úseku tý silnice

a já jak dole v tý jámě zabral tak

to najednou úplně strašlivě křachlo

po vrtáku vylít střep že mi málem

urval nohy a my prorazili hlavní

řad vody v Jablonci nad Nisou

Brandl

a najednou bylo všude příšerný vody

a Jarda Klápště s panem Procházkou

mě honem tahali ven abych se neutopil

a silnice se rozjela a roztrhla se napůl

úplně takovou brutální jizvou ze který

cákala voda a jizva zvolna pokračovala

po parkovišti až k tomu hypermarketu

všude gejzíry stříkaly úplně brutálně a

Jarda Klápště řiká připrav se cukne to

hodil do jámy sací koš hadice sebou

trhla vrhla se na mě jak chobotnice a

honila mě dokola po louce několikrát

mě převrátila běhákama nahoru nakonec

jsem to ustál na zádech mezi nohama

šlauch přes držku mi stříkala voda ale

ten hlavní řad prostě nešlo zdolat až

nakonec přijeli hasiči se třema autama

a čerpali s náma a ta jizva se mezitim

prorvala až k tý benzínový pumpě

a my jsme čerpali až hluboko do noci

a celý to byl příšernej příšernej průser

a od tý doby už Jarda Klápště nevrtá

v jabloneckym okrese

Měnírna

tady bydlej samý cikáni

který zřejmě odebíraj

proud přímo z měnírny

přípravka na vrchol a

plevelnej smrk a bordel

na zastávce někdo nechal

dvě igelitky

Zelené Údolí

ale já nečekám žádný reakce

já se jenom snažim přeřvat

nějak svoji ženu která tady

na vedlejším sedadle mele

ale fakt absolutní hovadiny

ona si prostě tak řetězí což

se tady doktorovi líbí žejo

aby z něj udělal ještě většího

kokota řiká tomu řetězení

že jako asociace stíhá asociaci

že jako kůra dělá dřevo dřevo

dělá hračku hračka dělá dítě

a dítě dělá akorát bordel ale

já ti řetězit nebudu nenene já

vždycky si vorazim jak vidim

nějakou nepravost hnedka to

sežehnu bonmotem!

Nový Svět

a bláznivej doktor se tady řehce

ty vole si myslí že mě má úplně

na udičce že si to střihne abych

byl za blba jenže můj slovosled

se vzpírá jakýmukoliv zesměšnění

klidně si mi zpřeházej slova úplně

to vykundi v cokoliv třeba tady

jsou jámy od páteřníků což jsou

takový menší jezevci který

maj hlavu lišky!

Proseč výhybna

bílej křemen černá slída

růžovej živec matko!

to musíš šecko vědět tadyto

než se vůbec pustíš mezi lidi!

a krásný kytičky všude

ale tady se nám někdo ale

krásně autorsky zapěstoval

smrk zahrádka rododendrón

dědeček šedivej ale

ztratil se mi takže

už ho nemůžu

nijak dál už jako

glorifikovat

Proseč pošta

a kočka na rozpálené

eternitové střeše

a ten plot je živej

a tenhle barák je mrtvej

a ulice Za Tratí za tratí

zatratí

Proseč škola

cikáni lehký vlnovky

legendární Lavičkova výhybna

ale mně už je úplně mdlo

z toho houpání věčnýho pumpa

rezavá a vedle ale úplně rezavá

holčička a vlak směr Kořenov

a šmrdlinka šalina a kopřivy

kopřivy kopřivy námel kopřivy

a českej dvorek juknul na mě

fousatej bezdomovec zřejmě

mladší brácha Vency Helšuse

a já bych se mohl v tom sluníčku

oddat nějaké písni tůdůlýý djů

djůdůůdjůoleidýtýtjádátýdý

Kyselka

vratislavická voda pro zdraví

je nemocná volezlá celý to má

neštovice a ty čurini to nechaj

určitě shnít a pak to zavezou

začátek zóny to je moje značka

tady by měla bejt někde taková

taková ta bouda kde jsem si

poprvý opřel Janičku – ach mládí

mládí a holky z tancáku djůlýýó

dujůdjoliodý a řeka čaruje volé

Štýf Mekvín a Čárls Broncon

a tuhle střechu jsem dělal já

vlastníma rukamá sem to tlouk

Vratislavice výhybna

právě jsme u hospody kde zemřel

ten starej zpěvák Kavan jak se řiká

on stejdž – žádný ve sklepě kutloch!

ale kde se schovává ten kulturák kde

jsme tenkrát zkoušeli v tom kulturáku

ve Vraťáku a chodili jsme po střeše a

kupovali si kuřata grilovaný ve stánku

a tady je fara kde jsem jednou získal

starý prolezlý nefunkční harmonium

vezl jsem to pak jednomu kokotovi

kterej na to teďka hraje v kapele

dokola pec nám spadla pec nám

spadla pec –

Vratislavice kostel

a tády v tom klubiku

jsem mlátil do bicích

a támhle v pivovaru

byl první koncert

naší skupiny a vidiš

dneska jsou z nás

ze všech legendy!

Lékárna

všude kam se podíváš

všude se tu něco stalo

a nejen mně ale komu

co ještě třeba nám všem

támhle v tom parčíku

jsem se poprvý líbal

s Martinou Maškovou

ó génius v noci

ó první rande u potrubí

ó Martina Mašková –

a ty ženo kuš tam neřetěz už!

s tebou jsem se líbal

když jsi podváděla

svýho vlastního kluka ty

kurtizáno jedna nevšední

koukej to je ulice Na Strži

Ústav sociální péče

a támhle v kopcích

další moje střecha ale

co to tady postavili ty

kokoti fuj tyhlety

atiky dementní

hovadský oblouky

hrádecký rokoko

poslat je do krymu

kokoty toho plechu

napertlovat šedesát

pertliků na metr!

Nová Ruda

příští zastávka –

co to řikaj? co to tam

mrmlaj z toho reproduktoru?

dyť voni ani ty zastávky

nemaj pořádně nahraný

pásky prošoupaný

doprůhledna prořezy

stromů kde jednou

Milosan s motorovkou

vyšplhal až na vršek olše

aby uřízl špičku ale

bohužel ho jedna

z větví strhla a –

U Lomu

cože? co to řikali?

že jako příští zastávka

Textilana? tý krávo!

to je ale ironie ale

vy ste fakt ale vy

kokoti liberecký

jakápak Textilana

dyť tady vůbec nic neni!

ono prostě peníze na rozboření

národní historický památky jsou

ale aby někdo přemluvil kus pásku

na „Hopkirckova Textilana“ to ne!

podobně jako za pár let:

„Vratislavická kyselka

která tady už taky neni“

měsíční krajina zbytky

vchodů do sklepů šutry

nálet suť no to sou prasci

a ty nekoukej ty hydino!

Textilana

támhle jsem bydlel v tom paneláku

a těm chudákům lidem jsem údajně

ukradl knížku Jerome Klapka Jerome

ale ono už to nešlo vrátit protože ta

holka se se mnou rozešla a nechtěla

mě už nikdy vidět a já jsem teďka

za zloděje ale zas mám Jerome a

klapka a zas Jerome a támhle

do toho baráku jsem chodil

normálně kadit

Mlýnská

tady bydlela moje teta Božka a

tady jednou při mejdanu vypadly

z balkónu ty desky skupiny Swans

tady je ten vysokej barák kde jsme –

ale kde je?

takže ten už tady taky neni?

všechno je to semletý!

vy vy veksláci tady se to

pěkně drží to sektařínko

pěkně jste si vybudovali

ten váš pazgřivej

srnčí hřbet

to je prasečinec

hnus skleněnej hnus

Inženýrská Odyssea

ach vy čurini vy vy

kokoti ze Zasranovic!

Liberec – Fügnerova

HZM0305100927

Liberec – Fügnerova

co je to za věci co mám

s tim šňůru mám dokola

omotanou kolem krku a

lístek nemám cvaknutej

a ta tlačenice a poď sem

já se sám bojim mluvit

tady je Bída tady

přes Bídu jsem

vždycky chodil

z hospody domů

na Kunratickou

Mlýnská

jak mám mluvit když

neni o čem tady neni

nic nic voni 

čekaj až se to rozpadne

aby pak dostali povolení

to je evidentní tady

nějakej punker

jim tam napsal

punk!

Textilana

zarůstá to tu tady byla Billa

po zdech tady chodily na nákup

takový stíny ale už se oloupaly

malinkatá budka ve který krouží

asi osm dravců po Textilaně zbyly

komůrky močál vedle něj rybníček

tady byl barák sám jsem ho boural

potřebovali jsme tenkrát cihly na

garáže co jsme stavěli svépomocí

na sídlišti Kunratická a ten barák

se vlastně ani nemusel rozbíjet

rozpadalo se to skoro samo

v maltě byl perk místo písku

člověk musel dávat pozor

aby ramenem nevyvrátil

celou stěnu

kachny

U Lomu

za chvíli budem

nahoře na Rudě

vždycky když se šlo

na tramvaj tak se šlo

z Kunratický na

Rudu a vždycky

když někdo přijel

na Rudu šlo se ho

vyzvednout sem

Nová Ruda

stříbrná šifra na zdi

cestou tady nahoru

mě vždycky chytaj

divný stavy ale

nebudem o tom –

a tady v zahradě

maj plechovýho hada

nový zrůdný baráky

je jich víc a víc a

všechny jsou stejný

všechny narychtovaný

jednim směrem

a teď to zadunělo

– a stojíme

a nic

všichni dělaj jako že nic

ale všichni se bojej toho

ticha do kterýho pípaj ty

zvuky to varovný pípání

a další rána

– řidič zřejmě vylezl ven

uhodil palicí do výhybky

a nikdo nehne ani brvou

neuvěřitelný

teď se rozjely ventilátory

ozvalo se optimistické

zacinkání

a jedeme jedeme

kolem staveniště

a všichni dál úplně

nehybně seděj

Ústav sociální péče

další zastávkový dravci

reklama slečna s nohama

dlouhejma pomalovanejma

ústav stromořadí patice po

teplovodu vilky nějakej pán

sauna tenis bar U Rudolfa

míchačka pán s hráběma

Pivovar

vždycky jsem chtěl vidět

jak vypadá silo zevnitř

ale nikoho tam –

neznáš někoho v silu?

a tady v tý lékárně

dělá moje žena ale

nemá tady auto

ještě tu není

Lékárna

nastupuje ušpiněnej pán

v nadražáckým mundúru

chtěl bych si ho prohlídnout

jenže von si instinktivně sedl

na druhej konec a já nemůžu se

za nim takhle otáčet protože ty

lidi se na mě fakt nesmějou

protože slyšej jak si tady melu

a voni sice nehnou ani brvou ale

určitě se bojej protože nevědí

co to tady provozujem bojej se

aby třeba nemuseli taky takhle

mluvit tohle je úžasnej objekt

kterej jsem několikrát kreslil:

vodárenská věž

dříve pokrytá břidlicí

dnes imitací měděnky

a Western Club a panelák

a tady zubař doktor Rotter

a kostel Nejsvětější Trojice

pěknej františkánskej

Vratislavice kostel

tady mi končej vzpomínky

teď to bude pořád těžší a těžší

i když počkej jo tady někde

je stanice kam jezdili můj

tchán a tchýně voni sou

takový jako šetřivý voni

to maj na chlup spočítaný

že když jedou do Plavů

že se jim to vyplatí jet

do určitý stanice tramvají

a od určitý stanice vlakem

hele ten dvorek se slepicema

to už se dneska teda nevidí

to je normální vesnice tady

tady se normálně hospodaří

a výhybna ha tak to je ale

zásadní zastávka

Vratislavice výhybna

tady na Výhybně tenkrát

dělal Milan pravý divy

a ta blonďatá slečna

z nás byla teda dost

no hlavně z Milana

a tramvaj furt nejela

a nejela a zahrádky

musim si to pamatovat

abych řikal zpátky totéž

ale naruby týjo hele

tady má pán uříznutej

smrk tři metry nad zemí

a na tom pahejlu je

normálně ptačí budka!

a tady má chlap udírnu

nastavenou zadkem přímo

do silnice a ta udírna

dejmá jak parník

Kyselka

mosty pro trubky

lidi si dělaj ohníčky

hnedle vedle řeky

protože v řece

plavou lahváče

Proseč škola

křížíme se s tratí

á tak tady to je ten

tchán s tchýní jo když

jedou z Liberce přestoupěj

tady na vlak a maj to pak

do Tanvaldu levnějc než

rovnou tim vlakem

Proseč pošta

rampa a pumpa támhle bydlel

Richard Hunter šamotárna rozpadlá

fabrika a vedle další ještě hezčí

křížíme se bizarní skleník teď je to

všechno tak nějak vono jak ty baráky

jedou tak blízko tý trati tak

vlastně to ani nemůžeš protože

než si to pojmenuješ tak

uříznutej cypříšek samá

amputace stromy bez vršků

Proseč výhybna

zelenej zavlažovací barel co je tohle?

montážní rampa?

skokanskej můstek pod tramvaj?

– je to podepřený tyčí trčí to

nad tratí a je to tak krátký

že by se do toho dalo

najet jenom půlautem

ale přitom ani není jak

stojí to v louce

vrata zřejmě

nejdou otevřít

už je to pryč

– co to bylo?

Nový Svět

maringotka orvaná zelená

obytná má to komínek

neodhadneš co je uvnitř

vedle je tunel a dříví

palivový dříví na prodej

všechno v klecích vyrovnaný

jedeme mezi skaliskama

mlčíme mlčíme

jedeme lesem

nad náma trať

na druhý straně

borůvčí

Zelené Údolí

nikdo tu nevystoupil

nikdo tu asi nebydlí

nebo bydlí jasně už vim

tady to bylo tady jo

tady jsem jednou jel

autem a normálně

mi hodili do okna

kámen

Měnírna

hele ho jaký má fousy

trafostanice dráty

komín Brandl zábradlí

za chvíli pojedeme

kolem takovýho

nádražního baráku

co má víc pater

dolů než nahoru

kamennej barák

zaseklej do svahu

horská architektura

z Rakouska-Uherska

a už jsme v Jablonci

projíždíme zářezem

Brandl

tohle je asi drtička kamení

vede do toho takovej rukáv

skoro jako na letišti na lidi

určitě musí to bejt drtička

asi v tom melou tenhleten

strašnej bordel skladiště

uprostřed reklama a had

a ty paneláky podívej

jak voni je vyšperkovali

jak nevěděli co s tim

jak tady nadělali takový

ty bruselský vzory

a na tom ty satelity

Liberecká

pán se na mě mračí

hned vedle květinářství

pod panelákem

Květinka Dášeňka

hele jak voni tu tříděj ten

odpad ten jeden kontejner

je dokonce rozdělenej napůl

a do jedný tý gumový díry

strkáš barevný sklo a ta

druhá díra –

a stromy tak nějak

brutálně uťatý

zahejbáme bude konec

před Středním gastronomickým

učilištěm stojí paní v pestrém

kabátku a tady stojej

Romové se psem

a na něco čekaj

Jablonec n. N. – Tyršovy sady

JVB1006101102

Jablonec n. N. – Tyršovy sady

to moje břicho

a to vedro k tomu

a ještě tenhle hmyz

jdi pryč novotňáku

zmiz neposlouchej

chci si mluvit sama

člověk přece potřebuje

v tom životě svým

nějakou tu samotu

i támhleten pán v tý

montérkový košili

i támhleta tlustá pani

v tyrkysovejch šatech

Liberecká

tlustej policajt

jabloneckej fakt

poctivej hamburgrovej

a babičky maj dejchánky

s pejskama před

panelákama

Brandl

kovová klouzačka:

čtyři velký cecíčky

z těch cecíčků z těch

vemínek kdysi padal

písek a já bych si

dala zmrzlinu a

potom ještě další

tři zmrzliny mířík

celer miřík kopřiva

miřík komín

Měnírna

les les všude les

du po kořenech kde

chodí mech se starým

lišejníkem na zádech

du po kořenech kde

chodí mech se starým

lišejníkem na zádech

du po kořenech kde

chodí mech –

s tím se dá dost užít

člověk se do toho vnoří

a může si to zpívat

třeba deset minut

a hele borůvky

já jsem normálně

přišla na to že borůvky

se daj ošidit bezinkama a

z bezinek já umim takovej

žahour že to nikdo nepozná

že to neni z borůvek

Zelené Údolí

pořád les les les a les no

von když je člověk blbej

tak von chce bejt hrozně

hlubokej a inteligentní a

o ničem jiným se neumí

bavit než o hlubokejch

věcech ten blbej člověk

a to pak musí bejt strašný

i pro debila to poslouchat

Nový Svět

tak teda teď to cuklo

že to moje břicho a

támhle pán obrací

seno pro králíky

já jsem si říkala

že bych si taky

vlastníma rukama

postavila králíkárnu

abych si mohla toho

králíka pěkně s bůčkem

– ale kdo by to zabil?

Proseč výhybna

já bych musela jet

nejmíň tak šestkrát

a hlavně úplně sama

abych mohla jen tak

mluvit aby ten můj

slovní proud byl

úplně jako intuitivní

Proseč pošta

tady nějaký pionýři

s americkejma vlaječkama

támhle kluk hraje střílečku

a já mávám mávám na lidi

v protijedoucí tramvaji

zvonečkový louky

zeď a vejmutovka

Proseč škola

támhle maj na zdi hodiny

člověk si může zkontrolovat

kolik že mu zbývá do toho

úplně finálního comebacku

což může možná trochu

znervózňovat anebo třeba

pobízet k lepším výkonům

já nevim jak je to se mnou

ale myslim že je to teda

dost jako špatný ta hlava

ta hlava kdyby fungovala

je tohle liberecká žula?

Kyselka

Vratislavická kyselka

je taky v háji všechno je

pryč necháme si všechno

dovážet odněkud z končin

úplnejch nekonečnejch a to

co tady máme to někam

vyvážíme nebo to úplně

zničíme a potom sem

zase dovážíme to co

jsme tu kdysi měli

nakonec tu není

nic než nic

než bordel

Vratislavice výhybna

pekelná výheň myslim

že až bude úplný léto

tak já s tim břichem

budu ráda že budu

lehnu si jen tak pod

vořech na zahradě

a budu ležet a ležet

Vratislavice kostel

už tu zas krouží ten

hmyzák novotňák

kterej po mně chce

nějakou tu jeho slovní

improvizaci huš jedeš!

parčíček golfíčkovej

a zdravotní středisko

semafor křižovatka

proč má ta paní

tak barevný nohy?

Lékárna

týjo támhle je trafika

Olga Melčová od pěti

do pěti to je šichta

fakt tam v tý garáži

prodává tabák a noviny?

tady baráček zalátanej

támhle jsem si koupila

takovej supr keramickej

květináček já potřebuju

takovej ten svůj vnitřní

pořádeček klid jinak

mám z toho trauma

a lidi

a lidi by se měli mít rádi!

ale těch lidí je strašně fakt

strašně moc tlustejch a tyhle

si za to zjevně můžou sami

sotva se valej úplně přetejkaj

pasírujou se lavičkama to je

hrůza takovejch obézních

lidí když se tak dívám ne

já je nechci nijak omezovat

ale támhletý paní bych asi

poslala tenhle záznam

aby se nad sebou fakt

už jako zamyslela

Ústav sociální péče

tady jsem kdysi pracovala

tady jsou byty a důchoďák

bydlej tu lidi co potřebujou

pomoct jeli jsme třeba na

koncert Luďka Veleho a

Luděk Vele dal s dcerou

Rusalku a žádný voko fakt

nezůstalo suchý a potom

jsme si dali párek v rohliku

a gambrinusa sedli jsme na

tramvaj a jeli zase zpátky

Nová Ruda

tahle očividně

nemá podprsenku

třeba se ještě otočí

než si spolu úplně

zmizíme tak

ne neotočí

U Lomu

už tady zase šmíruje a

krouží kolem von nenechá

člověku chviličku na to niterný

položení do sebe tohle je přece

taková ta autopsychoanalýza

přece a člověk se tu léčí sám

ani ty cizí lidi mi tolik nevaděj

jako tenhleten jak to tu hlídá

kontroluje sleduje přístroje jestli

se mi tohle všechno zachycuje

někdo natírá střechu asfaltem

a já nemůžu mluvit pořád

bejt nepřetržitá nemůžu

popírat svoji schoulenost

Textilana

rybičky v jezírku

tady je spousta jezírek

každý místní hovado

tu má vlastní jezírko

no já kdybych uměla

nadávat jako Maruna

ale nejsem vznětlivej typ

osiky se z toho třepetaj a

támhle je plno kachliček

z toho by byla pěkná

mozaika třepotá se to

klikatí rozbořenost

nálet

Mlýnská

břicho se mi mele

a pořád ještě jedu

a mluvim a myslim

že lidi by měli

chodit v létě

ven jenom tak

v podprsenkách

a trenýrkách hele

pastelový holky tady

a paní který je asi tak

pětatřicet ale vlasy má

úplně šedivý tady maj

lidi nervy v kýblu už

takhle mladý kdepak

tohle je velkej trest

to vedro myslim

že musíme ven

Liberec – Fügnerova

JNK1101081412    

Liberec – Fügnerova

už mluvim?

rozjíždíme se

posněžívá nám

všude hromady sněhu

popeláři to maj těžký

hrabat se přes ty hradby

k popelnicím tahat se s tim

překonali jsme vyhybku

mlží se nám zapeklitě sklo

chtělo by to hadřík

Mlýnská

aut pomálu

lidí venku málo

psa by nevyhnal

lidi tu jedou s náma

teplovod se kroutí

chlapeček nás špicluje

Textilana

otírám okno dlaní

neb ničeho nevidim

rozkopaná silnice díra

na Božím Daru se taky prej

kope říkali včera ve zprávách 

a zatancujem si

a maringotka

a oudolíčko takový oudolíčko

vytvořený lidmama z Textilany

šplháme do hor a po stranách

reklamy na město tahají nás

zpátky do libereckých

center nákupních 

U Lomu

doufejme že nám nic nepadne na trolej

a nebudeme tady muset mlít do alelujá

třeba o těch panelácích kolem kolejí

sníh zahnědlej kolem sněžné pláně

pod náma se vine silnička ženeme to

k Vratislavicím tady jistě sídlí samí horalé

každej má doma nejmíň dvě lopaty

a já nevim čim já budu letos hrabat

Nová Ruda

docela pěknej transformátorek

všechny zastávky jsou tu takový

jednorozbočky na dvojkolejce nebo

dvojrozbočky na jednokolejce nebo

já nevim a támhle semafor a další

dva transformátory elektřina hýbe

světem strom úplně obtěžkán

sněhem je pod mrakem

Ústav sociální péče

oranžová bílá zelená

kuřáci na balkóně kouří

miluju tě Verča

mám zúženej pohled na svět

ztížený podmínky mlží se to

jsem upjatej jedním směrem

Magic hair

třpytky do vlasů

třpytky z ryzího zlata

do zmrzliny za půl milionu

na závěr si můžeš odnést

lžičku s diamantem 

a támhle leze

modrej kosmonaut

se zelenou čepičkou

musim si otřít průzor

abych na něj líp viděl

tyhle celotělové kombinézky

to je neprůstřelný oblečení

Lékárna

lesoparčík

protivlak

silo

plastic servis

restaurace

opět směrovky

ony zázračné liberecké

směrovky kde sever jih

východ i západ směřují

společně vzhůru

Kostel

tady v tý škole prej rozprášili 

jednu třídu protože tam byli

děsný hajzlové a učitelé souhlasili

se snížením platů jen když

bude od těch hajzlů pokoj

a my jedeme s těma hajzlama

v jedný tramvají a všechny

reklamy světa se smrštily

na jeden billboard a chodníček

před rodinným domkem

je pečlivě odhrabaný

Výhybna

paní jde z nákupu nese

domů rohlíky dětem

aby měly k večeri

a sloupy zešedivěly

překonali jsme říčku

oddalujeme se od silnice

kolnička s křivou

střechou vyboulenou

čepice na jablůňce

chuchvalce

Kyselka

dva sígři vystoupili

a my pokračujeme

zbytky pažitu ještě

nepřekryl sníh je to

tu takový zahnědlý

je tu spousta zbytků

třeba ty ťápoty mezi

kolejnicema

Proseč škola

zelený stojany klikatíme

se kolem Nisy jen tak

se kolem ní klikatíme 

nějaká slečna utíká

za maminkou nafasovat

kapesný a rampouchy

na okapech pozemek zákaz

skládky bordel zarostlej

okap orampouchovanej

patníky s čepicí jak

malý pivečka

Proseč pošta

nějaká konstrukce

železobetonová ošklivá

živej plot ze smrčků

ten sníh vypadá

jak pěna na koupání

chuchvalce oddělený

od ostatních

chuchvalců

továrna předpad

sněhu ze střechy

jedeme do hor

trochu prosvítá

modrá obloha

jehličnany dům

se zaslepenými okny

přízemní smetiště

či siláž továrna

vysokozdvižný vozík

lávka prasklá větev

vozem to lomcuje

snad nás to nevyhodí

ze sedla nerad bych

to povídal pěšky

Proseč výhybna

sněhu přibývá

zahnědlá je mnohem

míň zahnědlá

bílá je mnohem víc

bílá komín se

dere do výše

cukrová vata mostek

kabely spojený

chuchvalcema

Nový Svět

protipán čeká na protivlak

támhle je krásně roztrhaný

jedno místo večer se vyjasní

a bude mráz jak svině

Zelené Údolí

vždycky jsem se těšil

když odpoledne začlo pršet

že trochu sněhu zmizí ale

ona jak se přehoupla třetí

tak se to znova změnilo

ve sníh a znova co ubylo

tak zas přibylo

Měnírna

silnice stromy silnice

aha tohle je ten komín

kterej jsme viděli tam

před tou zatáčkou dole 

Brandl

pásovej dopravník rezatej

televizní antény rampouchy

čistá bílá se změnila

v pískově žlutohnědou

jak okapává špína ze souprav

paneláky támhle někomu

mrzne na balkóně kabát 

jablka golden delicious

kilo devatenáct devadesát

Liberecká

soutěska chodníků

dopravní šrumec všude

tady jsem se jednou

ptal na cestu do školy

kde jsem měl učitelovat

a paní se mnou nechtěla 

mluvit protože si myslela

že hledám kriminál

kterej maj hnedka vedle

Jablonec n. N. – Tyršovy sady

HBK0211081112                          

Liberec – Fügnerova

sloupy

červené listy

ještěrka nutrie Fénix

s jedním křídlem

pod ostrým úhlem

stříbrné smrky

věž kostela mizí

a je tu restaurace

a kruhový objezd

s osmi cestami ven

Mlýnská

jedeme tak nějak

po jedné koleji

nevím nevím

kam nás to hodí

Textilana

jedeme podél korýtka

které začíná zničehonic

a končí trubkou

zužuje se a mizí a

bývalá továrna secesní

s dekorem kolem

trubky zahnuté

jen tak pro nic za nic

a ještě jednou

a ještě jednou a pak

do klece s nima

aby neutekly

přičemž jedna leze ven

ale ta je naštěstí zacpaná

pražce řídnou točíme to

o sto osmdesát stupňů

po zohýbané koleji

kde pes dobrman

hlídá kosmonauta

barák pět pater šestnáct

metrů čtverečních

a polovičaté věnce

pseudorománských

arkýřů

U Lomu

předjížíme dva džípy béemvé

lehce dezorientovaný Rom

sleduje hlavní silnici a

zahýbá a zase ty trubky

v dvojitém pravém úhlu

následované jedna druhou

bok po boku a na kopec

pražce znovu houstnou ale

jejich délka se prodlužuje

vychylují se do levé strany

a teď i my se vychylujeme

a najednou jsme v zahradách

s dozrávajícími jabloněmi

Nová Ruda

míjíme vůz se dvěma tučňáky

bohatě obhospodařeni elektřinou

a já nemohu si odpustit odhlédnutí

od města a přihlédnutí k podzimu

v rozpuku lesy se nám už začínají

barvit žloutnout červenat hnědnout

támhleten pán začíná modrat

a domy blednou

Ústav sociální péče

Liberec jak vidno

je město bohaté

bobulovité plody

které nikdo netrhá

hrázděný ústav

s troufalým štítem

javory žlutozelené

Ještěd probleskuje

trubky se vinou

k novogotické vile

Pivovar

bar

pražce jsou pryč

topoly cisterny

barvy jedovaté

a trpké

Lékárna

trojúhelníkový dům

z roku rok devatenáct set sedm

mává na rozloučenou

krvavý pán na značce

si vede dítě s mašlí

otylá paní s tupýma očima

vsedá do drahého auta

Vratislavice kostel

lešení odbíjí půl sedmé

a někdo zjevně počítá s tím

že se máme dívat dozadu

na tři plastové popelnice

na sýpky a billboardy

na pražce které se zdvojují

nádhera už nemám strach

z vykolejení

Vratislavice výhybna

chráněná ze všech směrů

kovová čekací budka

můžeš se schovat

za tyč

a teď vzhůru do lesů

porost se mění

v jehličnaté stromy

v občasnou kleč

v ledovec jenž

nechal na střechách

pneumatiky a do zdí

vytesal dutiny základy

budoucího nikdy

nedostavěného domu

a rekreanti pouze v tričku

a po pravé straně jabloně

s jablky james grieve to jest

znamenitá odrůda jablek

která dozrává nejpozději

dá se výborně skladovat

a v češtině znamená žal

Kyselka

žena pomník a jedeme

oscilujeme doleva doprava

terasovité staré zahrady potok

sem bych se chodil koupat

voní tu les a město je pryč

zarostlý konec koleje

asfaltový nástupní ostrůvek

zarostlý mechem aby si lidé

šetřili své klouby při čekání

a přešlapování a potok kde

plavou pstruzi a střešní krytiny

a fialové květy a hrázděný dům

dřevěný vesnický podlouhlý

odkudsi z východního Slovenska

ostraha trati krásná plodná

hruška po levé straně

pomník pumpy

Proseč škola

opět po jedné koleji

dostáváme se čím dál

dál od města domy už

ztrácejí omítku některé

i kusy střech avšak

získávají nedostavěné

monumentální parkoviště

pro tisíc dvě stě šestnáct aut

továrna bez střechy jako

kostel v Dolních Kounicích

Proseč pošta

textilka a dům s padesáti

šesti okny postupně

vysekávanými kde se to

postupným majitelům

zlíbilo po pravé straně

tři okenní rámy přilepené

na zeď bez děr

Proseč výhybna

vitrínka kterou zjevně

opustili komunisté

a zabrali sprejeři

velmi uvěřitelná žena

v hnědé bundě u šamotky

nebo snad u samotky?

nejde to přečíst

Nový Svět

na zcela opuštěném domě

se zamůrovanými okny

visí šest poštovních schránek

a my vjíždíme do hor vůkol

vřes není rudý pole nepřichází

ale prales to vyvažuje

smrková monokultura

koleje se perspektivně zužují

a my se perspektivně zvyšujeme

teď bych chtěl vystoupit

a kouknout se na nás

jak právě vypadáme

Zelené Údolí

túje

už jsem se bál

že tu nebudou

a k tújím by se

jistě hodil tunel

bude tunel?

Měnírna

smrky smrky smrky smrky

falické izolátory trafostanic

je tu víc podzim než tam dole

a zelený koberec a betonové

květináče s afrikány komín

Brandl a znovu trubky

tentokrát rovnoběžné a

zastávka takzvaná občasná

Brandl

vedle nás jede vlak

co je menší než my

a slečna s pejskem

vystoupila a jedeme

po kostkách kočičí tramvají

trubky tu nejsou samy

klikatí se pospolu

Liberecká

a jsme ve městě

v roce šedesát osm

včera trochu pršelo

sovětská vojska totiž

pokropila kulkami protilehlý

panelák a je tu hodně hospod

a pražce se mění na panely

přejíždí přes ně favorit a

masivní továrna vodárna

s masivní špicí snad

meteorologickou

stanicí

Jablonec n. N. – Tyršovy sady

PST1804091647 

Jablonec n. N. – Tyršovy sady

představ si že v Belgii

jezdí tramvaj po pobřeží

podél moře kolem mořský

hrany a místy se dotýká

i okapů a některý zastávky

jsou takový zapomenutý

v industriálním meziměstí

plném zaniklých továren

to propojení dvou měst

ale není častý snad ještě

to chemický záluží mezi

Mostem a Litvínovem

mě napadá

Liberecká

tady jsem vždycky vystupoval

bydleli jsme na Žižkově vrchu

tady se tomu řiká myší dirka tady

do Vodní ulice tou dirkou jsem

běhával cestičkou takhle domů

rodiče teď bydlej támhle Na Roli

takže tady občas vystupuju třeba

když nestihnu přímej spoj z Prahy

do Jablonce jedu pak místo toho

do Liberce z Liberce pak tramvají

do Jablonce vystoupím potom

na Liberecký a jdu domů

Brandl

někdy vystupuju i tady

abych to vzal taky jinudy

jdu takhle a už běžim domů

a tady u týhle cedule Brandl

se kdysi fotil jeden kamarád

a já pobíhal s tou nasvětlovací

deskou najednou tam nečekaně

někdo vylezl z bytu v barabizně

kde bys nečekal že někdo žije

a prošel nám váhavě záběrem

měl udivenej pohled tady zas

začínají továrny a potom lesy

kam vlezeš ztratíš se vylezeš

někde úplně jinde na tomhle

nádraží pokaždý vystoupí jen

jeden člověk nejspíš právě

ten co tu žije protože tady

se opravdu žije fakt a vidíš

ty skály skloněný jedeš jen

tak kilometr lesní krajinou

naprosto vzdálen civilizaci

to já mám rád když obcházim

ty města pořád chodim na hraně

chvíli jsem v přírodě a pak zas

dojdu na nějaký náměstí dám si

kávu a pak zas jdu do lesů

a jsou města kde člověk

jde lesem a má pocit že nic

ale najednou se vynoří

na rušný křižovatce

Měnírna

často jsem chodíval

na tuhle skálu a díval se

na tramvaj to mě fascinovalo

že se člověk může dívat shora

na ten pohyb a hlavně v noci

mě baví jak to takhle projede

lesem a tadyten mostek ten

je známej tady se přihodily

tři velký nehody tramvaj

se převrátila spadla dolů

léta to potom vysypávali

udělali víc výhyben takže

se můžeš v nouzi vyhnout

tady jsme chodívali na houby

blížíme se k Novému Světu

kde jsem taky často vystupoval

a chodil směrem na Rádlo anebo

na druhou stranu nad Proseč kde

to pořád stoupá nahoru a zas

nahoru mezi domky a domky

až je to úplně příkrý a jednou

asi před dvěma lety jsem si řekl

vždyť já to meziměstí úplně

neznám já neznám ty uličky

tak jsem si dopoledne vyšel

prochodil celou Proseč pak

druhej den Kyselku pěkně

křížem krážem nahoru dolů

takhle jsem to prochodil až

na Novou Rudu na čtyřikrát

jsem si to rozložil nakonec

jsem šel z Nový Rudy do

Kunratic kolem rybníka

a pak přes Proseč domů

Zelené Údolí

teď začnou ty výhledy do dvorů

do továren na všecky ty skládky

všechno tak různě poloopravený

podívej na ty osekaný zahrádky

kde všecko začíná a končí tratí

Nový Svět

hustá spleť zdánlivě nelogických

stezek jedna ubíhá takhle a další

se oklikama vrací tady se něco

staví všechno se tu kupí okolo

a tramvaj to hrne před sebou

Proseč výhybna

nejradši jezdím za tmy

to takhle jednou v Bruselu

když jsme už odjížděli

najednou jsme narazili

na borový les a ze tmy

se najednou vynořila

nečekaná žlutá tramvaj

zářila mezi větvema až

zase pojedu do Bruselu

musím si určitě počkat

na soumrak a tou linkou

se projet pořádně si to

projezdit na několikrát

Proseč pošta

koukni na ty zahrádky

rozpadající se dům

bez střechy támhle

má někdo zmenšenou

kopii hodin z Fügnerky

Proseč škola

továrna věčně rozestavěná

tohle už nikdo nedokončí

moje oblíbená zastávka

vlastně cosi jako náměstíčko

a nad zastávkou vlaková trať

a vechtry kde nefunguje nic

než jedna cimra ve který

určitě přežívá kdosi komu

železnice pronajala byt

Kyselka

a pak se objeví takováhle chaloupka

a fabrička prvorepubliková to člověka

překvapí jak se to rozpadne a najednou

zase spojí a člověk ani neví kdy vlastně

opustil město protože to nemá žádný

jasný dělení tady nahoře bejval statek

tudy můžeš jít na Mojžíšův pramen

to je takový místo v lese ale byla to

jeden čas taková mondénní restaurace

pro zazobaný vejletníky s milenkama

a tady jsou dobrý ty schodiště víš

já jsem ujetej na schodiště to jsme

jednou šli s kamarádem Petrem a já

najednou vidim schodiště a on říká

to si musíš projít počkám tu na tebe

a já jsem chodil nahoru dolů nahoru

dolů po schodišti úplně donekonečna

a když jsem jel třeba do Lisabonu

přivezl jsem spousty fotek schodišť

a byl jsem úplně spokojenej protože

se mi tím vždycky propojí to co je

nahoře s tím co je v úrovni silnice

vždycky se jdu podívat co je tam

a pak se vrátim po jiným schodišti

Vratislavice výhybna

když se mi v Liberci nechce čekat

na jedenáctku tak nastoupim na pětku

a tady vystoupim a čekám až přijede

jedenáctka a čekám většinou v noci

teďka nedávno jsem takhle čekal ale

nechtělo se mi jen tak postávat takže

tak jsem tady čtvrt hodiny kroužil

a chodil ulicema a pak jsem málem

nedoběhl zpátky a tady ta pumpa ta

je zajímavá tím že jsem zde poprvé

a také naposledy tankoval do auta

pak už jsem do toho nikdy nesedl

protože tam na křižovatce u lékárny

se najednou vynořila tramvaj a tím

skončila má kariéra řidiče já prostě

neumím vyhodnocovat všechny ty

desítky pohybů a včas brzdit řadit

točit volantem to není nic pro mě

Vratislavice kostel

tady občas vystupuju a jdu

támhle přes to ne zcela hezký

sídliště za kterým je ale pěknej

rybník anebo chodím támhle

k veseckým rybníkům podle

toho kolik mám času opisuju

různě velký kruhy nastoupily

s náma neskutečný spousty

kočárků a za chvíli budeme

natěsnáni úplně takhle na skle

umačkáni mobilními kojenci

Lékárna

to mě vždycky tady jak

to zalomcuje jak jedem

kolem té silnice a zase to

odskočí pryč zase jinou

krajinou kodrcáme kolem

orvaných garáží

není tu moc uliček ale

chtěl bych si to projít

spousta toho co tu bylo

zmizelo a asi tu vyroste

nějaký veliký sídliště

a bude tu jen to sídliště

svahy se jistě zastavěj

vznikne podivnej svět

periferních mravenišť

Ústav sociální péče

tenhle ústav mi vždycky připomínal

takový to lázeňský město osamělý

na kopci aby měli chovanci klid

ale novostavby to časem pohltí

na procházky se pak bude jezdit

tramvají nejspíš směrem na Proseč

Nová Ruda

tady to znám tady jsem léta chodil

do jedné restaurace nevim už ale

jak se jmenovala kde přesně byla

ale někde tady jsme se scházeli

někde tady jsme sedávali mluvili

tohle byl dost nebezpečnej úsek

ještě než to tady vysypali štěrkem

tramvaj se klátila a byla nestabilní

U Lomu

tady začínaj dvory těch továren

který vlastně zmizely nevim kam

časem se úplně vyhladěj nepoznáš

že tu kdy něco bylo tady bejvala

Textilana tady začínala a támhle

to pokračovalo a teďka tu roste

džungle zřejmě líheň pro nějaký

nesmyslný monstrum tohle je

zvláštní příjezd není tu vůbec nic

jen sem tam dům s vymlácenými

okny jáma se šklebí na támhleto

co vypadá že už to brzo spadne

nebo to strhnou

Textilana

ten parovod by klidně mohl

sloužit jako nadchod myslím

a dům přežil ukotven v žule

zaprášenej mírně strašidelnej

snaží se marně zarámovat ten

zpustlej rozháranej prostor

najednou zeď rantl keř někdo

stoupá vzhůru po schodech

Mlýnská

mám rád tyhle činžovní domy

kde tramvaj staví přímo u vchodu

tyhle periferní činžovní domy ovšem

teď se k nim přifařej socialistický

paneláky a veliká písková hora a

my se přes periferii náhle ocitáme

ve světě obřích nákupních center

jen malý kousek od veliké jámy

v úžasném světě všeho

Liberec – Fügnerova

Slovní materiál k tvorbě zde uvedených textů poskytli Ivan Acher, Jan Měřička, Josef Straka, Jeník Vavříček a Jana Vébrová.