eskA2látor 3

V A2 č. 4/2011 jsme se zabývali divadelní dramaturgií. Teď je to hlavním tématem studentského (DAMU) časopisu Hybris. Zrovna u studentů-dramaturgů je vidět přílišná konzervativnost (snad ani jediný ročník se neobejde bez Čechova) a v případě odvážnějších počinů (například Markéta Lazarová) zas překvapivá neaktuálnost. Nedávno jsem viděl absolventské představení Vyšší odborné školy herecké. Studenti si vybrali Matku J. A. Pitínského – parodii na socialistickorealistické drama, která vznikla na konci osmdesátých let. Proč tuhle hru hrát dnes? Poslední číslo Hybrisu ukazuje, v čem je zřejmě problém. Na otázku: Jak vnímáš funkci dramaturgie v současném divadle? odpovídají budoucí dramaturgové: „Ačkoli její potřebnost pociťuji obzvlášť palčivě… dramaturgii vnímám jako nezbytný nástroj duchovní orientace divadla a následně i jeho diváka v tenatech současného světa.“ (Martin Sládeček, JAMU) „Pre mňa a podľa mňa je dramaturgia doslova kľúčová pre divadlo, pre divadelnú inscenáciu a najmä pre diváka. Je a mala by byť podstatná v tom pravom slova zmysle.“ (Petra Štorcelová, Akadémia umení v Banskej Bystrici). Nevypadá to, že by toho někteří budoucí dramaturgové měli moc co říct.