editorial

vhodným úvodem by mohl být tento citát: „Jsem muž, 27 let, a hledám ženu nebo muže 18–99 let. Trvalý vztah vítán.“ Text inzerátu výstižně připomíná, že oblast lidské touhy je nezměrná, ale možnosti jejího naplnění značně iluzorní. Pornografie by v ideálním světě mohla tuto rozlehlou plochu pokrýt, pornorealita však kumuluje stereotypy v rozsahu, který snad není jinde k vidění. Proto jsme se především pokusili nasvítit pár únikových cest a odklonit pornografii ze zajetých kolejí. Přívlastek „zneužité“ v názvu tématu, které připravili Karel Kouba a Marta Svobodová, kromě toho, že odkazuje k samotné možnosti reflektovat porno v kulturně­-společenských novinách, míří například ke způsobům, jak ho využít pro dobrou věc (viz rozhovor s „ekosexuoložkou“ Annie M. Sprinkle na straně 24). Ondřej Klimeš zase v pornu objevil interpretační nástroj, kterým na příkladu producenta Phila Spectora odkrývá zmechanizovanou syntax popové písničky (16). Jiří Flígl představuje několik filmařek tvořících vně pornografického mainstreamu (11) a Linda Williams relativizuje negativní postoj některých feministek k pornu jako oblasti, která je k ženám z podstaty nepřátelská (18). Z mimotematických článků chci upozornit alespoň na reflexi knihy Silence Johna Cage (12–13), jejíž české vydání je jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí prvního letošního čtvrtletí.