editorial

Dámy a pánové,

japonské komiksy, mangy, se stávají stálou oblastí zájmu západních čtenářů. Po boomu mainstreamové mangy a anime (animované filmy v manga stylu) na přelomu tisíciletí vlna zájmu trochu opadla. Západní vydavatelé ale začali sahat po atypičtějších titulech z poválečné tradice. Díky tomu se manga ukazuje jako bohatá rodina kresebných stylů, originálních témat a motivů, které přesahují (beztak překonané) stereotypy, že komiks je primitivní populární médium. Západní vydávání publikací z odlehlejších oblastí mangy dává možnost se podrobně seznámit s inspirativní komiksovou tradicí, která žije ze stálého potkávání Východu se západními (pop)kulturními vlivy. Česká média ani fanouškovské weby se těmto dnes již klasickým, ale hlavní proud přesahujícím tendencím dosud systematicky nevěnovala, proto nabízíme přehled méně patrných, leč významných proudů, které mangu do značné míry dodnes formují. Japonsko do čísla proniklo i jinak – Fukušima třeba vyzývá k zamyšlení nad jádrem. Odjinud je pak aktuální téma pražského územního plánu, které byste v čísle neměli přehlédnout. „Toto místo jsi ,pojmenoval‘ svými kroky, teď naslouchej všemu zbývajícímu nepojmenovatelnému,“ píše se v meditativním eseji. Může to být leitmotiv čísla.

Velikonoční čtení!