eskA2látor 2

Náš postmoderní globalizovaný svět je asi vskutku tekutý, jak nás poučuje Zygmunt Bauman, neboť hranice mezi realitou, sněním a mystifikací se rozostřily. Pravdu nám zjevují politik a novinář v informačním objetí. Společnost je již příliš riziková, tvrdí Ulrich Beck, takže cílem vládnutí je zabránit nedozírným katastrofám, třeba bezpečnými jadernými elektrárnami, i když nejen v knize Atomový stát Roberta Jungka zjistíme, že jde o protimluv. Držme se proto raději drobných stálic. Příkladem může být 29. dubna už devatenácté vyhlášení Ropáka roku a autorky či autora Zelené perly. Žhavotekutým kandidátem na první cenu je hlavní hygienik Michael Vít za změkčování hlukových limitů a na druhou cenu si brousí zuby bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil, který mimo jiné pravil: „Téma ekologie a ochrany přírody je výsostně pravicové téma, stejně jako sociální politika.“ Trocha té tekutosti vůbec nezaškodí.