napětí

V Česku, podobně jako v dalších zemích vycházejících z katolické a protestanské tradice, končil rok 2011 v poklidu. I přesto se dá bez přehánění označit za Rok protestů. Už 7. ledna 2011 vypukly v Alžírsku nepokoje kvůli nezaměstnanosti a rostoucím cenám potravin. K násilným protestům docházelo od začátku roku i v Tunisku a již 14. ledna přinutila lidová nespokojenost prezidenta Ben Aliho uprchnout do zahraničí. Na konci ledna začaly první masové demonstrace proti Mubarakově vládě v Egyptě. Do konce prvního měsíce roku se lidový hněv projevil v demonstracích v Libanonu, Palestině, Jemenu a Jordánsku. V polovině února vypuklo povstání v libyjském Benghází. Ke stovkám tisíc demonstrantů se na Blízkém východě v průběhu února přidali také obyvatelé Bahrajnu a Iráku. V březnu se demonstranti objevili i v ulicích Maroka a požadovali omezení korupce a posílení občanských práv. Protesty v březnu začaly také v Sýrii. Od arabských zemí převzalo v květnu štafetu Španělsko. Hnutí za politickou změnu, nazvané 15. května (M­-15), se rozšířilo do desítek měst a zahrnovalo demonstrace, veřejné přednášky, setkání, diskuse i okupace veřejných prostor. V srpnu propukly násilné sociální nepokoje v několika městech ve Velké Británii. Okupaci si dalo do svého názvu hnutí, které vyrostlo tentokrát v USA (s pomocí kanadských aktivistů z Adbusters). Od září se ze Zuccottiho parku v newyorské čtvrti Wall Street protesty proti sociální a ekonomické nerovnosti rozšířily do Washingtonu, Los Angeles, Bostonu, Chicaga, Miami, Portlandu, Maine, Seattlu a dalších měst USA. Hnutí podpořila celá řada amerických umělců a intelektuálů, žádné konkrétní výsledky však demonstrace do konce roku nepřinesly. Nepokoje, doprovázené generální stávkou, vyvrcholily v říjnu v ekonomickou krizí těžce zkoušeném Řecku. Demonstrantům v několika arabských zemích se do konce roku podařilo svrhnout režimy vládnoucí dlouhá desetiletí, například v Sýrii však protesty přerostly v bezútěšnou občanskou válku. K nečekaným lidovým hnutím se přidalo v závěru roku i Rusko, kde se demonstrací proti volebním podvodům účastnily po několik dní desítky tisíc lidí. I když pokusy inspirovat se zahraničními protesty v České republice neuspěly, nelze pochybovat o tom, že máme za sebou nejpohnutější rok posledních desetiletí.