editorial

Když se řekne design, většina z nás si vybaví luxusní předměty sloužící jako symboly společenského statusu – ať už je to mobilní telefon, kabelka, notes nebo džbán na vodu. Je však opravdu hlavním úkolem designu učinit formu sdělené informace vizuálně přitažlivější bez ohledu na její obsah? Nebo může být naopak nástrojem kritické reflexe a třeba i politického aktivismu? Číslo, které držíte v rukou, volá po designu s ambicemi iniciovat diskusi o různorodých problémech a nabízet jejich řešení – a to nejen v kulturní, ale i ekologické či politické sféře. Představujeme projekty designérů, kteří se cítí být v první řadě společenskými aktéry, a proto vyzdvihují etické či politické aspekty nad estetické. Jsme totiž přesvědčeni o tom, že design zaměřený na určitou komunitu a její problémy může nabídnout odpovědi na otázky, jak posilovat občanskou participaci, jak zvýšit transparentnost složitých politických procesů či jak zlepšit ochranu životního prostředí. A samozřejmě může pomoci při hledání nových, etičtějších a ekologicky šetrnějších modelů lidského jednání. V manifestu holandské aktivistické skupiny Provo, o níž se dočtete na straně 15, se píše: „Provo ví, že nakonec prohraje, ale nezbývá než využít poslední šance a pokusit se společnost probudit.“