Platforma Stop vládě spolu s odboráři chystá na 17. listopadu od 13 hodin na pražském Václavském náměstí demonstraci, vyjadřující nespokojenost s počínáním vlády a s podobou demokracie v České republice. Posledně se na podobné demonstraci na stejném místě, která žádala demisi celé vlády, sešlo 100 tisíc lidí. Celé akci bude předcházet antifašistický průvod sdružení Spojenectví práce a solidarity. Vyjádření nesouhlasu s pokračujícími reformami se ponese v duchu motta „Demokracie vypadá jinak“. Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek nechce čekat až na listopad a vyzval k podobně motivovanému protestu, jenž by se měl uskutečnit už 28. října od 10 hodin, taktéž na Václavském náměstí.
V pátek 19. října se před budovou Ministerstva kultury odehrál happening na záchranu časopisu Ateliér, jemuž byly sníženy dotace a bezprostředně mu hrozí zánik. Na místě se sešlo asi padesát lidí a proběhla i umělecká performance, jež symbolizovala zánik časopisu. Zástupkyně ministerstva kultury zde pak nespokojeným přítomným vysvětlila, že „společenské i vládní klima zkrátka kultuře nepřeje“, peněz je málo, a tak se někde škrtat musí.
V Řecku se 18. října konala čtyřiadvacetihodinová generální stávka proti úspornému programu vlády. Nejvíce lidí se sešlo v Soluni a v Athénách – podle odhadů šlo dohromady o 42 tisíc stávkujících. Část demonstrantů se střetla s policií a při zásahu bylo několik lidí zraněno a padesát jich bylo zatčeno pro výtržnost. Celý den byly uzavřeny školy, obchody a většina státních institucí a nejezdila městská hromadná doprava. K největším střetům s policí došlo před budovou parlamentu, kde anarchisté zaútočili zápalnými lahvemi na pořádkové síly. V průběhu posledního měsíce šlo již o druhou generální stávku v Řecku.
Romové odvolali plánované protesty v Rotavě a Oloví po setkání s ředitelem strojíren Rotas Jiřím Hrůzou, jenž romské předáky pozval nejdříve k sobě do firmy a pak zorganizoval jejich setkání se zástupci rotavské radnice. Plánované akce byly avizované jako „mítinky za pokojné soužití“. Důvodem je nespokojenost místních Romů s tím, že nemohou nalézt práci a nemohou nijak ovlivňovat počínání radnice, která se nechvalně proslavila zavedením tzv. obrubníkové vyhlášky, podle níž může být pokutován každý, kdo využije k posezení hrazení před místním obchodem, jež je pro sezení jako stvořené. Podle stejné vyhlášky je také zakázáno sedět před místními panelovými domy, jež obývají převážně Romové, na vlastní přinesené židli.