eskA2látor 3

Před pár lety o dýni nikdo nevěděl. Pak vystřídala na módním vrcholu červenou řepu, na které si novináři píšící o jídle vyzkoušeli, jaké to je, razit nějaký trend. Z dýně se stal gastro symbol podzimu, obdoba chřestu na jaře. Dýně má spoustu výhod. Je skladovatelná, levná, jednoduchá na přípravu a nejprodávanější odrůda, hokkaido, se ani nemusí loupat. Znamená to, že kamkoliv momentálně přijdete, můžete si k dýňové pomazánce vybrat maximálně mezi dýňovým krémem s mrkví, zázvorem, čímkoliv, každopádně posypaným dýňovými semínky, a dýňovým pyré, ideálně v kombinaci s pečenou dýní. Jako sladkou tečku dostanete nanejvýš dýňovou bábovku, cupcakes nebo něco s dýňovou marmeládou. Někteří fanatici se navíc vůbec nestydí nabídnout vám k tomu dýňové pivo. Na to se dá říct jen: Jste normální? Copak neexistuje i jiná podzimní zelenina? Já vím, že z patizonu se pyré udělat nedá. Že celer se musí loupat. A že ne každý rozezná petržel od pastiňáku. Vím i to, že brambory působí docela nudně. A mrkev může být až moc nasládlá. Ale dýňová hegemonie musí přestat. Rozhodla jsem se začít u sebe. Přísahám, že ty debilní farfalle s nablblou dýní a kreténskou fetou jsou tím posledním, co z dýně uvařím. Tenhle týden.