eskA2látor 1

Humbuk kolem konce světa, ke kterému mělo podle některých interpretací mayského kalendáře dojít o zimním slunovratu, byl mnohem více než výrazem nejistoty ukazatelem schopnosti člověka přizpůsobovat si svět ke svému obrazu. A je úplně jedno, zda se za tímto obrazem krčí marketing, touha se pobavit nebo čistá idiocie. Konec světa se pěkně nesl v běžném hovoru, dostal se do zpráv, zapouštěl se do názvů a mott předvánočních večírků, které tak oproti běžné normě ještě poněkud zdementněly, a pozadu nezůstal ani byznys. To se všichni zbláznili? Zřejmě ano, vzhledem k tomu, že i Ádvojka se smočila v této stoce a s mementem konce světa spojila předvánoční předplatitelskou kampaň. Respektované nezávislé hudební vydavatelství Not Not Fun alespoň zareagovalo pozitivně a poté, co jsme „přežili apokalypsu, navzdory dlouhým stoletím trápení a obav“, vyhlásilo speciální výprodej – WE’RE STILL ALIVE!!! Vinyl Sale. Vycházejí z toho především dva závěry. Za prvé: kdyby konec světa nastal, pravděpodobně by si ho téměř nikdo nevšiml (beztak je spousta důvodů si myslet, že už se tak stalo). A za druhé: konec, bez ohledu na to, zda je chtěný či zvnějšku vnucený, je důstojná a respektu hodná událost, kterou může kromě úzkostí provázet i opojný pocit završení. A celý blázinec s tematikou zániku světa – tato glosa budiž potvrzením – je důkazem, že tenhle svět si vůbec nezaslouží skončit.