Mimo recyklaci

Někdy se tvůrci hudby pohybují v cyklech. Jednou z vlastností kreativity je její vyčerpatelnost, a tak se většina hudebníků jednou za pár let obrátí proti sobě a opakuje se. Občas není zbytí a přihodí se to i těm, kteří jinak mají tendenci být velmi inovativní. Marné pokusy se jako rtuť slévají v jeden celek a hudba se stává neautentickou a lehce zaměnitelnou. Naštěstí lze narazit i na skupiny, jejichž produkce se tomuto režimu vymyká, někdy dokonce natolik, že je nelze smysluplně hodnotit ani na základě srovnání s jejich vlastní minulostí. V těchto ojedinělých případech – a nové album Shaking the Habitual švédského elektronického dua The Knife mezi ně bezesporu patří – je kritik odkázán pouze na svoji omezenou percepci.

Politický impuls

Od vydání posledního alba skandinávských sourozenců Karin Dreijer Andersson a Olofa Dreijer už uplynulo sedm let. Jejich třetí a donedávna poslední společná deska Silent Shout přitom otřásla hudebním světem a definovala styl celé vlny elektronických projektů. Proto se také nelze divit, že jsou očekávání v případě jejich čtvrté, dávno anoncované a navíc mimořádně rozsáhlé studiové desky velká. Na první poslech je patrné, že se duo nevrátilo na scénu kvůli tíživé finanční situaci nebo aby sbíralo nové fanoušky.

Jak sami autoři sdělili v několika rozhovorech, které poskytují výlučně přes internet, jejich prvotní impuls k práci na nové desce byl čistě politický. Před nedávnem oba úspěšně dokončili obory genderových studií a politologie a tento směr jejich tvorby se dal vytušit už z jejich tři roky staré spolupráce na projektu Tommorow, In a Year, opery, která je vystavěná na Darwinově knize O původu druhů a na níž se dále podíleli americký producent Mount Sims a britská hudebnice Janine Rostron alias Planningtorock.

Také nové album je jakousi částečně impresionistickou, částečně až teatrální inkarnací nemoci, úpadku a slepé víry prostřednictvím hudby. V třinácti skladbách na ploše přesahující devadesát minut otevírá zpěvačka Karin Dreijer kontroverzní globální témata, mezi nimiž nechybí patriarchát, separatismus, rasismus, environmentalismus, feminismus, socialismus a spousta dalších „ismů“. Zdá se, že svůj věhlas, stejně jako jistou enigmatičnost vedoucí k mnoha interpretacím, The Knife nyní využívají jako médium pro angažovaná sdělení. Každopádně podněcují posluchače k zamyšlení a přehodnocení pohledu na současnou politiku a vyzývají k důkladnému přezkoumání slepé samozřejmosti dnešního bytí.

Vrstva piškotu a vrstva pyré

Do rukou se nám tedy dostává otevřeně politická deska velkorysé stopáže a s opravdu ošklivým purpurovo-zeleným přebalem. Je těžké si představit, na jakou část populace se tvůrci orientují. Člověk by musel strávit několik dní pojídáním hub všeho druhu, aby byl schopen významově obsáhnout skladby jako Fracking Fluid Injection (devět minut rezavého skřípání a rozostřeného volání deprimovaných racků) nebo Old Dreams Waiting to Be Realized (devatenáct minut ambientu, z nichž polovinu tvoří téměř jen ticho). I když jsou texty, v nichž se formuluje kritika kapitalistické chamtivosti, napsány bezesporu velmi prozíravě, věřím, že pro potenciální politicky zainteresované publikum by bylo možné připravit i snadnější hudební stravu. I když se nedá říct, že by hudba byla textům podřízená, album do jisté míry vykazuje znaky rozštěpení – jako by na nadýchaném rumunském piškotu ležela tenká vrstva vepřového pyré.

Konceptuálně Shaking the Habitual připomíná spíše součást jakéhosi ďábelského představení než album populárních písní. Je plné energických i hypnotických a zároveň extrémně strašidelných zvukových struktur. Navzdory své délce je stále vzrušující, a když se zdá, že zážitek upadá, přijde extáze, která vás v závratné záplavě očekávání vtáhne ještě hlouběji. Tato deska si vyžaduje naprostou soustředěnost – funguje jako velmi špatná kulisa, ale když jí věnujete pozornost, jakou si zaslouží, odmění vás přívalem hlubokých tónů, zdvojených beatů, zmutovaných forem, zmítajících se kouřových textur a skřípavého, instrumentalizovaného, androgynního vokálu. To vše v kontrastu s nezařaditelnými slavnostními melodiemi a zvuky tradičních nástrojů, použitých ovšem velmi netradičně. Výbušný a přitom plný syntezátor Olofa Dreijera je ideálním prostředím pro hlas jeho starší sestry, která se v rozličných zvukových prostorech chová doslova jako chameleon. V písni Stay Out Here pak slyšíme ohromující duet s Shannon Fuchess z Light Asylum.

Testovat trpělivost

Shaking the Habitual si můžete představit jako nový film Davida Lynche. Skalní fanoušci jej budou opěvovat jako mistrovské dílo a vynášet jej do nebes, zatímco doma budou pravidelně mačkat tlačítko „skip“ a tajně snít o pomyslném návodu. Nezainteresovaní si pak z alba překvapivě odnesou mnohem více. I když duo pořád využívá různé strategie skrývání, zdá se, že letos, i díky srozumitelné lyrice, rozkrývá smysl své existence v hudebním průmyslu. Přitom i tentokrát The Knife lákají posluchače do zcela nových světů. Vše se zdá cizí, nesouvislé a nesourodé, ale po čase máte pocit, jako by se z páchnoucích vod dnešního produkčního moru vynořila bílá bóje naděje. Nové album ukazuje skupinu jako důsledné a ambiciózní umělce, kteří nemají v plánu držet se již dosažených met – snaží se posouvat hranice své tvorby a nebojí se testovat trpělivost svého publika. Vstřebat například dlouhou skladbu Old Dreams Waiting to Be Realized bez jakéhokoliv přerušení rozhodně není snadné. Drtivá většina posluchačů zřejmě bude přeskakovat ze skladby na skladbu, vynechávat nelíbivé části a čekat na enigmatický hlas zpěvačky.

Pravděpodobně si po prvním poslechu položíte otázku, jestli je tedy album jen podivným feministickým výkřikem z nudy, nebo nadčasovou uměleckou apokalypsou, jejímž cílem je vyburcovat davy. Možná obojím. Žijeme v době, kdy jen málokdo vydrží poslouchat pozorně hudbu s tak dlouhou stopáží, natož vnímat její poselství. Hlubší rozměr desky možná ocení spíše ti posluchači, kteří o hudbě raději přemýšlejí a diskutují, než ji poslouchají, přesto je Shaking the Habitual v kontextu současné elektronické scény ojedinělým dílem. A důkazem, že The Knife jsou odhodláni jít s kůží na trh.

Autor je živnostník.