Ukázky z poezie tří současných polských básníků Szczepana Kopyta, Piotra Macierzyńského a Zofie Bałdygy ukazují, že angažovaností v poezii se zabývají i naši severní sousedé. Komentář překladatele Ondřeje Zajace nás zase přesvědčuje o stěží uvěřitelném – že autorské čtení nemusí být jen nudná deklamace.
Szczepan Kopyt
rána
nezastaví nás tankery ani letadlový lodě kterýma krájíte oceán
měsíc je na naší straně
síly sopek a tundry nás podporujou
vy přivyklí přepychu se první pokloníte zemi
první políbíte beton dál sázíme na vaši empatii
planeta zoraná vyjebaná spálená špinavá nerovnoměrnou
distribucí zadrží vaše
roje letadel
zastaví tanky polí zničí koncentrační tábory pro zvířata
i lidi nepotřebujeme
žádnýho imaginárního boha křesťanů muslimů a dalších
podívejte se na řeky
rozvodněný řeky a tající ledovce a sto filmových ran
new yorku
spláchne auta smete zbytečný továrny a osvobodí účastníky
ekonomie hladu
a spadnou servery mezinárodního nacismu a bankovnictví
chudý se spojej do stád a pozvou vás na výprodej nápadů
vašich nápadů no jo
mělkej darwinismus osvícenství v gumovejch rukavičkách
falešný autoritářství
to na vás čeká slouhové kapitalismu majitelé točící
mlýnkem na maso vy
co jste nám chtěli zacpat pusu alkoholem a masem
iluzema vzpoury a poetikou reklam podívejte na spodinu
bída vaší literatury se před váma odhalí silou oprátek a lamp
scénářema hororů a seriálů lží takzvané historie
už dneska maj ryby hlas děti odmítaj chorobnou práci
afrika úspěšně útočí na váš římskej systém hranic a zákonů
síla planety anuluje výběrový řízení pro armádu
mezinárodní korporace se chvějou před velkou kuchařskou
evolucí veganů
kolonie rozvrátí vaši malthusiánskou církev
nic jste nepochopili
nezavřete revoluci v televizi
krátká poznámka tenhle text není určen čtenáři
čtenář si ho v duchu předříkává a ví komu patří
posluchač si to tak nebere ale vy co máte svědomí zapatlaný ve ztuhlý
pracovní době
topíte se přesně tak topíte se v bahně chvějte se
podívejte se na města a ulice
protože krysy a kočky jsou na našich praporech
jateční zvířata jsou v našich zkreslenejch písních
koňský síly nám zautomatizovaly mozky i svaly mozky
i svaly ale země se probouzí
a s ní i my lidi we the people
novej kooperativismus měst a vesnic
vesnic a lesů
lesů a vesmírnýho prostoru skočte
to je ten budoucí přínos povstání který zničí autonomii
subjektu
jsem zemí tedy jsem
jsem vodou tedy jsem
jsem vzduchem jsem
apeironem autonomií autarkií anarchií anomií agrokulturou
audiosférou
jsem biosférou
bódhisattvou blahořečí mě mechy a kapradí
podívejte se nahoru
jsem tam kde se probouzej sopky kde zatíná pěsti tom joad
jsem tam kde zaměstnanci hromadně odmítají práci a tam
kde policie
odmítá sloužit
odhoďte obušky
tam kde chudý začínaj poslouchat planetu a kapitál
ustupuje pouštím
tam kde slunce zachází nad prázdnejma zdma vězení
tam kde opice dobývaj svatyně
tam kde věrný nepálej svatý knížky ale společně píšou nový
tam kde tlučou do bubnů ne do virblů
tam kde kroutěj brka
ne krky
tam kde píchací hodiny ještě bijou jak srdce
ale kde srdce neposlouchá hodiny
hodiny se liší jedna od druhý
hodina námezdný práce je jiná než hodina lásky
podívejte se na lásku
lásku která nepotřebuje písemný smlouvy a paragrafy
za kterejma číhá
biskup a elektrickej falus kmenový vlády
podívejte se na náměstí a pole na nezmrzačený lůno
setkání i rozchodů
na děti který si navzájem nezáviděj hračky
na děti nekrmený masem měsíčních kuřat
a netlačený do kultu osobnosti
peněz náboženství politiky
jsem tam kde mniši hoří benzínem ne meditací
tam kde skandujou hesla namířený proti elitní menšině
obehnaný zdí bank nájemníků a ubohý představivosti
jsem tam kde rabujou supermarkety
kde bojkotujou frenčízový krvavý žranice
tam kde házej láhve po tancích
tam kde ilegální poezií otvíraj oči a pusu
pusu a uši
tam kde nálepkama probouzej omráčený ránem a pornem
podívejte se na svou obrazovku
na sílu svejch mozků prolamující qwerty
1 2 3 4 a $ % =
nezastaví nás štíty pochybujících policajtů
neomráčí nás stroboskopy chemickejch otrokyň a otroků
kterejm odpad říká hvězdy
ani hvězdy na vlajkách ani na teniskách
ani symboly kterejma tetujete ulice
ani výpočty který údajně tvrděj co chcete
mě nezajímaj
jsem tam kde výpočty vyprávěj o chudým jihu a bohatým
severu
tam kde se odchází z ponurejch seminářů něco dělat
tam kde si berete slovo abyste mluvili s lidma ne jenom mezi
nima
rozuměj mi kameny plechovky a srny co zdrhly kulkám
a temný strany planet roje planet
jsou s náma měsíc slunce i rotace těles
jsou s náma revoluční umění i filosofie
jsou s náma slova ale jsou to jenom slova
jsem tam kde slova něco znamenaj
ale moje jméno neznamená nic
neunavujte
nezastaví nás výchova ani pouta zvyků
země která vibruje říká víc než mudrci v písmu a počtech
nezastaví nás speciální jednotky nekoupí si nás
tajný agendy podívejte se na ty co opouštějí kormidlo vlády
a steroidy její vize
podívejte se na klíčící fazolky mungo na cizrnu která se
namáčí
na upečenej chleba ne gumu ze supermarketu
jsem skutečným celozrnným denním chlebem
jsem panenským olejem
ale nedovážej mě velký tiráky
a neplatíš za mě svým dnem podívej
jak rostou houby jak se dělá tofu
na co stačej brambory ve sklepě
jak chutná opravdovej cukr
až se hudba vzdá automatu uslyšíš skutečnej rytmus
až se hlasy vzdaj kompresorů vocoderů a podprahovejch
signálů
uslyšíte čím nás krměj
vyjeme na náměstích a hrajeme na jedinou strunu
společně
nikdo neukradne moji hudbu podívejte se na stromy
na železný rudy
když dávám nohy na zem
rodí se beat
a jdu
Piotr Macierzyński
Vážený pane veliteli tábora v Auschwitzu
žádám okamžitou změnu paliva
a už v těch pecích netopte židama
tady to býval klidný kraj
vždycky jsem dům pronajímal rekreantům
kdo bude chtít odpočívat ve smradu
spáleného masa
zkusme sjednotit naše zájmy
váš soused
Hermann Schmidt
Radost z přežití
jak vyděsit člověka
kterému hrozili pověšením
kterého bili týrali hladem
zbavili chuti a naděje
chtěli ho nahnat do plynu
spálit v krematoriu
otec mu zemřel před očima
nepřežil nikdo z celé rodiny
jak má teď politovat kluka
kterému ukradli kolo
xxx
neptej se miláčku co tu dělám
práce je to těžká
ale uspokojující
neztrácíme čas
a povýšení na dosah
stýská se mi po tvých kadeřích
rád bych zas usínal ve tvém rasově čistém objetí
přivezu ti zlatou brož
líbám tě Heil Hitler
Hans
Zofia Bałdyga
Příliv
Zátiší v řadách. Na nočním stolku i na poličkách.
Často se zdá, že rostou. Pokaždé pak píšu
na barevné pohledy, že se bojím lidí,
kteří se nebojí smrti. Pouze občas umlkají,
protože nevědí, kolik mi mají zanechat
slov, která nic neznamenají a dají nejvíc.
Skousnuté rty otékají, rostou.
Zůstanu s tebou až do první krve.
Blog
Jestliže je Bůh jen slovem, probuďme se před dvanáctou.
K tomu začátku mi věnuj něco cizího.
Pravou rukou dávej, levou ber.
Probouzí se s krví na rukou. Krev připomíná jenom krev.
Odstrašuje muže svého života, kteří bývají i
ženami, superhrdiny, synonymy.
Budí se odřená autobiografií. Pravou rukou – píše,
že krev má objem, ale nemá tvar.
Půjč mi nějakou příhodu
Vyprávěla o mužích, kteří pokládali vedoucí koleje.
Nerovný terén. Oni jsou naplněni. Jen trochu moc kouřili –
próza – sošný dým krásných tvarů.
Obsah i forma jsou jedním, výraznými předměty.
Na konci je vždy srdce.
Nad kolejemi vedoucími po přímé trase
bezchybně, bez nezbytných proměn.
Ze sbírek Szczepana Kopyta Buch (WBPiCAK, Poznań 2011), Piotra Macierzyńského Antologia wierszy ssmańskich (Ha!art, Krakov 2011) a Zofie Bałdygy Współgłoski (Mamiko, Nowa Ruda 2010) vybral a přeložil Ondřej Zajac.