Další protesty proti těžbě břidlicového plynu frakováním se uskutečnily v Balcombe ve Velké Británii. Průzkumné práce provádí firma Cuadrilla. Nedávno premiér David Cameron prohlásil, že se celá Británie „musí postavit za frakování“, protože díky břidlicovému plynu klesnou účty za energii, vznikne mnoho pracovních míst a bude zvýšena energetická nezávislost země. Protestující naopak argumentují tím, že těžba bude znečišťovat ovzduší a vodní zdroje. Přitom sto tisíc vrtů by mělo pokrýt jen deset procent současné britské spotřeby plynu. Podle zástupců organizace Greenpeace není ani pravděpodobné, že by těžba výrazněji zlevnila energie, protože situace Velké Británie uvnitř Evropské unie je zcela odlišná od té ve Spojených státech amerických, jejichž příkladem zastánci frakování argumentují. Během protestů bylo zatčeno 25 demonstrantů. Protestující označili policejní zásah za nepřiměřeně tvrdý. Mezitím už na internetu vznikla petice, aby jej uhradila firma Cuadrilla, a ne daňoví poplatníci.
Proti frakování se postavili také demonstranti ve švédské části regionu Sápmi, kde se firma Beowulf snaží vyhloubit výzkumné vrty. Území přitom historicky patří Laponcům. Aktivisté, kteří se postavili za jejich práva, zablokovali silnice vedoucí k místu, kde se má výzkumný vrt provádět, a obsadili prostor v okruhu 150 metrů okolo vrtů tak, aby v nich firma nemohla provádět výbuchy štěpící horninu.
Ve městě Pili na Filipínách zničili aktivističtí farmáři pole o rozměru několika fotbalových hřišť, na němž byla výzkumně pěstována takzvaná zlatá rýže, což je geneticky upravená rýže, obsahující větší množství beta-karotenu s vitaminem A. Farmáři se obávají, že by mohla být, po opylení včelami, geneticky ohrožena i jejich úroda. K tomu již došlo v jiných zemích, kde se pěstují geneticky modifikované plodiny. Podle farmářů navíc není konzumace geneticky upravených potravin bezpečná.
Aktivisté v americkém Idahu vypustili ze zdejší norkové farmy, která patří Cindy Moyleové, jedné z členek představenstva Americké kožešnické organizace, do volné přírody asi 2 400 geneticky vyšlechtěných norků. Těm se prý po propuštění navzdory tomu, že celý svůj život prožili v kleci, v přírodě líbilo a hned zamířili k nedaleké řece. Aktivisté doufají, že vypuštěním geneticky vyšlechtěných zvířat naruší jejich další šlechtění a ohrozí tak budoucí chod firmy.