Je to v podstatě doslovná metafora videa a hry. Jedná se o políčkový rozklad videa pořízeného skrytou kamerou v galerii NoD 14. května 2013. Video zachycuje dva návštěvníky galerie, jak mi ničí instalaci nazvanou Levitující obraz. Paradoxně i když galerie má několikaminutový záznam činu, který na můj podnět předala policii, pátrání bylo po měsíci odloženo jako nevyřešené. Proto pokaždé, když mám příležitost na tuto událost poukázat, udělám tak. Na popud policie byl záznam zveřejněn v reportáži v hlavní zpravodajské relaci TV Nova, což bylo asi vše, na co se jejich vyšetřování zmohlo. Video, ze kterého jsou použita políčka na této dvoustraně, jsem promítal na festivalu Crosstalk v Budapešti a poté v samotném NoDu na prezentačním večeru Vizualmanual, kdy se mi povedlo upozornit na provozní nefunkčnost galerie přímo na její půdě. Políčka jsou řazena zleva doprava a čtou se shora dolů jako text. Černá pole znázorňují stmívačky se střihy. Celý záznam má okolo čtyřiceti minut; video, které prezentuji, je sestříhané na tři a půl minuty. Celková kompozice dvoustrany je závislá na střihu videa. Je to tedy taková hra, kterou jsem se rozhodl hrát s NoD a těmi dvěma uličníky. Je to asi to jediné, co mi zbylo. Tolik můj příspěvek k alternativní videohře s otevřeným koncem…