eskA2látor 2

Každý rok, sotva nás počasí svlíkne do šortek, je vyhlížím. Je jich čím dál míň, ale ještě tady jsou. Obvykle starší, moudřejší, protože ti už nemusejí řešit, komu se zalíbí. Lidi, co nosí ponožky v sandálech. Nenávist, kterou tahle kombinace v některých snobech vyvolává, je fascinující. Zdánlivě jde o odpor k nevkusu, příbuzný odporu k Babicovým dobrotám a receptům z mimibazaru. Jenže na rozdíl od smaženého bůčku a salámových dortů fusekle nikomu neubližují. Nebude vám z nich blbě, nezadělávají na rakovinu střev. Hysterie kolem nich je čistě estetická, respektive módní. Anebo ještě lépe: zakomplexovaná. Tanec kolem ponožek v sandálech se totiž spustil, když se jim začali smát cizinci. Tahle česká specialita jim přišla zvláštní – a my se za ni od té doby stydíme. Oni přeci ve světě vědí, co je dobře. Tak začal antiponožkový džihád poturčenců. Že se oblíkáme blbě, je fakt. Ale z takové speciality, jako jsou fusky v otevřených botách, by si sebevědomý národ udělal kroj. Nejsou totiž hnusné „přirozeně“ nebo „automaticky“, jenom konvenčně. Dají se nosit krásné, tvořivé ponožky do krásných, tvořivých sandálů a může to vypadat skvěle. Jen nemít ten mindrák.