eskA2látor 1

Plakáty s heslem „Komunismus bolí dodnes“ je v ulicích větších i menších měst v současnosti téměř nemožné minout. Kampaň Proti ztrátě paměti pořádá společnost Člověk v tísni již počtvrté a jejím hlavním úkolem je „projevit úctu obětem komunistického režimu“. Pozoruhodná je samozřejmost, s jakou organizátoři spojují problémy dneška s minulostí: „Dědictví komunistického režimu nás provází po celé čtvrtstoletí, které od té doby uplynulo, mnoho problémů současnosti má kořeny právě v období ‚budování socialistické společnosti‘.“ Bože, je to dvacet pět let! Kde jsou nadšené výkřiky, že každý je svého štěstí strůjcem a má svůj osud plně v rukou? Martha Issová pak dovádí ­smysl akce do obecnější filosofické roviny, hodné Zénóna z Eleje: „Vše, co se v dnešní době děje, je plodem toho, co se dělo v dobách minulých. Vytvořme lepší budoucnost, nezapomeňme!“ Důležité ovšem je klást si jen ty správné otázky. Co třeba s komunisty, kteří režim otevřeně kritizovali? Přemluv bábu, ať poradí… Plakátová černobílost podporuje zapomínání, nikoli paměť.