eskA2látor 1

Neznám šťastnější lidi, než jsou zahrádkáři. Tento kmen v posledních letech utěšeně roste i ve městech. Zatímco pro mnohé městské lidi znamená změna ročních období jen nutnost měnit letní gumy za zimní, zahrádkář seje, sklízí a raduje se z úrody – a to obvykle měrou naprosto nekorespondující s nutriční hodnotou sklizených plodin. Spokojenost zahrádkáři projevují, na rozdíl od zbytku populace, i když prší, a až nepřirozené veselí jim způsobuje pouhá možnost pobytu na čtverci obdělané půdy. Kde se pohoda těchto lidí bere? Odpověď, kterou odhalila věda, zní: Mycobacterium vaccae. Tato běžná půdní bakterie byla poprvé izolována z kravského lejna (vacca je latinsky kráva), a ačkoliv patří do stejného rodu jako například původce tuberkulózy, její efekt na organismus je výrazně odlišný. Kontakt s ní totiž zvyšuje sekreci serotoninu, hormonu, který vyvolává pocit štěstí a navozuje ten správný relax. Cynik by řekl, že zahrádkáři jsou vlastně jen závisláci, kteří nahradili obligátní Prozac půdní bakterií. Ač na tom jistě něco pravdy je, můžeme oba druhy, bakterii i zahrádkáře, vidět také jako symbion­ty. Pěstitel za úplatu v podobě serotoninu a dobré nálady pracuje tak, aby zvelebil půdní prostředí pro své ­Mycobacterium. Takže až se zase srazíte s idiotem nebo prostě jen nebudete mít svůj den, běžte si zasadit pár ředkviček nebo třeba jiřiny. Ten pocit je totiž k nezaplacení.