Normální věci

Postřehy (2. 9. 2003, čas: 8.25)

Na zítřek, má i zabouřit, v sobotu se to pokazit. Do Grandu jsem chodil, i na Třeboňku dříve. Na Svépomoci, u škol, taky se dávalo pivko. Tam káva, byla jen zcela výjimečně – to v zimě, při sněhu. Chodil na Vodníky, na kopanou – i tam do kelímku, bylo pivčo a vyčurání do mísy. Pořádně ho vyklepával, pak zase jít fandit. Dala se i klobása. Jsou tomu tak 2 roky, co jsem byl na Kováku – na Vrbě, dát si pivko. Dole v Sezimáku, co nedávno byla pouť, kino OKO zrušeno – je tam napsáno. Takže asi nebyl valnej zájem. Vo pouti, to bylo otevřeno, co sloužilo jako veřejné WC. Všim jsem si, že by tam, i vybíral chlapík. Já se tam nešel vymočit, abych ještě měl lovit drobné.

Normální věci (4. 9. 2003)

Ke snídani: rohlíky dva, s hořčicí. Koupil si Blesk, za 6 kaček. Včera byl i rum, krámky byly na velkom náměstí. Dnes dopoledne jsem viděl, mladík jel na kole, bez batohu. Na Kvildě že bylo mínus 6, to jsou opravdu velké skoky. Má se zas trochu oteplit. Příští týden, asi bude bohatší, na kulturní akce. Kdy Střelnice?, se dá do pucu?, aby taky sloužila kultuře. Na velkom sále nahoře, byly nedělní čaje. Při nedělních čajích, jsem necucal tonica.

Všední věci (12. 9. 2003)

Jsou mraky, že bude pršet. Snídaně: kousky sekané, s hořčicí a rohlík. Do knihovny, si chodim – něco vypučovat. Rychle si vypučuju. V kopané jsme to dokázali! Byly oslavy. Něco se i vypilo, to je jasné. Tonicem, se neoslavuje. Zde na náměstí, je sbitá tribuna – aby se na ní vystoupilo. Ve Snídani s Novou, mluví jeden – co je znalec vína. Kvalita by měla bejt dobrá. Taky i ochutnává, říká – že pro víno, je dobré mít stabilní teplotu – na 12 stupních. Zde na slavnostech, bude i medovina a grog. Pivo taky.

Postřehy (14. 9. 2003. Jsem narozen v Táboře.)

Včera jsem se díval, na Zlatou mříž, zpíval Hála – co už mu je 70 let. Taky i V. Neckář, co zase trochu zhubnul a víc mu to sluší. Taky i von, měl mít drobnou mozkovou příhodu, ze které se dostal. Po 19 hodině – si u sebe, udělal kávu, taky i jsem se díval, na tu gorilu. Koupil si v krámu, ještě jeden větší karbanátek. Jinak včera: 4 mal. piva. To jsem necítil, žádnou únavu. Zpíval i Dalibor Janda, ve Zlaté mříži. Na pouť, jsem se taky kouk. Včera i v Centru, jeden mládenec – si dával, ten velkej zmrzlinovej pohár.

Postřehy (16. 9. 2003. Já nejsem, od záchranné služby.)

Koupil si plátek sekané, dnes to má i vylézt, na 23 stupně. Včera trochu i vína, 3 vel. piva. Mám sprchový kout, jsem i rád slečenej. Rád se tedy slíknu, trenky letěj dolu na zem. Pustim sprchu a né moc horkou. Proud vody směruju, zespoda i na varlata. Dnes jsem platil nájem a to dělá: tisíc 490 kaček. Okno si otevřu, ať ven, jdou prdy, smetí vynesu. Na starom provozu, nad kurtama, byly slabé výdělky. Tahal jsem občas balíky. Vážili, do 15 kg.

Postřehy (26. 9. 2003)

Ke kávě, mám rohlík. Zase jsem čural, do umyvadla, co se i mi zdá rychlé. Dnes dávaj, nějakou slovenskou pohádku, nic moc. Dříve i jsem se vydělal, pod jor. hrází, kde jsem i hledal papír. Po vydělání, se šlo do Grandu, kde bylo pivko, močení na záchodě. Do Grandu i jsem na pivo, chodil v zimě, kdy za vokny poletoval sníh. Pamatuju si, že jeden tehdy, si dával svařené víno, docela vypadal dobře. Letos v létě, jsem viděl jednoho, docela nahého a si mastil péro, na stráni u Jordána. Péro má veliké, rád ho honí. Vim, že tenhle, se i pak ukazuje v parku, po 22. hodině. Kouří cigarety. Je hubené postavy. Nevim, jestli si von v létě, i zaplave, možná jo.

Už zase skáču přes kaluže (26. 9. 2003)

Ve skříni u sebe, mám srovnané prádlo. Je jasno, včera jsem měl pivko. Díval jsem se nedávno, na film Ikarův pád – s Menšíkem, pojednává to, jasně vo alkoholu. Vl. Menšík to mistrně zahrál. Včera ve snídani s Novou, hovořili vo muzikálu Rebelové. Mám i sprchovej kout, koupil jsem si toaletní mýdla. Toaletní papír mám taky koupenej, na vytírání zadnice, když koupim BLESK za 6 kaček, tím se nevytřu. V úterý i jsem se koukal, na Doremi. Včera to chodilo i do civilu, ozývalo se před polednem „Civil“. Zadnice vytřená, zuby vyčištěné, káva se vypila.

Ve středu (1. 10. 2003)

Okno si otevřu, vycházej ty ranní prdy, kávu mám, na stole. Dnes je, i kopaná. Ke kávě, za korunu, jednu banketku. Do knihovny jsem nepřestal chodit, v létě jsem spával, ve trenýrkách, si sed na gauč a vylezly koule, pak se oblík. Já i čtu, vo zvířatech – vim, že delfíni třeba, jsou to kytovci. Na svém lustru, i jsem si dokázal našroubovat žárovku. Jasně vylez lehce, na stůl, to mi nedělalo potíže, že ne­­jsem otylej. Bejt obézní, by mi to mohlo dělat potíže. Ze stolu, jsem seskočil. Dnes zas na velkom náměstí, bude se konat trh. V Dobrém ránu, zpívá Ilona Csaková. Jsem i oholen.

Před sobotou (10. 10. 2003, čas: 11.40)

Je stále, pod mrakem, měl jsem stolici dnes, mazlavou. Tuňákový salát jsem si dal. Zase jinak, akutně se nemusím pěchovat. Chlapík lez, do výtahu, tady opodál, i stálo auto Taxi. Nástupní sazba – 15 korun. Dvá chlapíci, v červených montérkách, já měl za jiného režimu, jasně montérky modré. Taky si je ušpinil. Chlap, s velkym břichem, já nemám skoro, žádný břich a jsem tomu rád. Vybíhám i schody, u Sokolovny, s velkym bachorem, by to tak nešlo. Já i co právě, byl silnější, i já jsem byl vznětlivej. Vznětlivej jsem už byl, ve škole, tedy nic nového. Ve 14–15 letech, to jsem byl, velkej plašák. Užíval jsem v té době, sprostých výrazů.

Všední věci (10. 10. 2003)

Dnes v knihovně, jsem si i pučil knížku – Vzpomínka na Jiřího Grossmanna, co by uplynulo 30 let, co zemřel. Ovládat měl, několik hudebních nástrojů. V r. 67, se dostal, do divadla Semafor. Zde v divadle, jsem čet, že na Hegerovou, je vyprodáno. Ta má, šansony, to asi oslovilo – ty starší. Přízemí, i balkon, vyprodán. Leda někomu, sedět na klíně, když už nejni žádná židle volná. U Kulíka, stáli dvá mladíci. Náměstí se i ozvučí, staví se tribuna. Já naposled v práci, měl mastě – co se vozilo, z Léčiv­Měcholup, od Prahy. Co bylo nárazově, někdy toho bylo hodně, jindy málo. Co jsem i pak, škubal rouno, v jiném patře. Co byla časovka.

Po pátku (11. 10. 2003)

V panelovém domě, mladík vylézal, z výtahu a měl nákupní tašku. Další do výtahu, šel i s kolem, kolo teda nemá, ve sklepě. Nevím včera, jak to proběhlo na velkom náměstí, ty kapely. V pivnici před 18. hodinou, chlapík řikal: Už to duní. Nějaké decibely. Mladíci postávali, u kašny, neplatilo se zhola nic. Příš­tí týden, i má bejt, Havelský trh, více hadrů, i bot. Včera jsem mluvil s jednim, co v Bechyni, byl na koupele. Si to chválil. Užívá něco, proti bolestem. Nevim, zda v plavkách, nebo docela nahatej, jde na koupele. Já za komančů, byl třikrát na zimáku, v sauně – kde jsem nepotřeboval plavky.

V neděli (12. 10. 2003, čas: 14.05)

Okno u sebe, mám otevřeno, koupeny rohlíky. Měl jsem i topinečku, za 6 kaček, pořádně si to česnekoval a zapil kávou. Před Hypernovou, auto, se značkou AEK – čili nějaký Pražák, si to kupuje. Taky i jsem viděl, už starší motorku – JAWA, asi ještě dál někomu, slouží svému účelu. Jel i jeden cyklista, na kole, oblečen sportovně. Dívám se, na koníčky. Jsem vysprchovanej, jenom snad, jako nyní každej, mít víc penízků. I když zase já jsem nikdy netoužil, po bohémském životě, mít přepych – taky nejni všecko. Hlavně uchovat si zdraví. Mít zdraví, to se nezaplatí ani valutama. Vysvítá sluníčko. Topinečka, více česnekovaná, mi chutnala.

Všední věci (15. 10. 2003)

Dnes, na velkom náměstí, zas tradičně – bude trh. Je to, pod mrakem. Ke snídani: jeden rohlík. Nebudu si hned, ohřívat párek. Mám nyní, knížku vo Sovákovi, jistě to bude, velmi humorné. U sebe, i si zaliju kytky, aby neuvadaly. Na zítřek počasí: 4–8. Je v našem životě?, dost humoru? Včera: i jsem měl rumy. Po neděli, bude pokračovat seriál Nemocnice na kraji města, co už plno herců, bude chybět. Včera, i jsem měl, trochu hranolek, že se nabaštim. Slunce se neukazuje, kůli tomu, nemám náladu, na bod mrazu. Topení v bytech, je teplé. Kávu se šlehačkou, nemusim mít. Dříve v kině, jsem se díval, na ty grotesky, jak po sobě házeli dorty. To se člověk musel smát.

Postřehy (15. 10. 2003, čas: 13.50)

Všímám si věcí – Galerie Hrušínského, je stále otevřena. Na náměstí jsou krámky. Od pátku, dávaj v kině, novější verzi – Fanfán Tulipán. Vstup, za 69. Pod jor. hrází, se může chodit. Dlouho jsem nebyl, na zimáku. Dycky dřív, v pátek – od 18 hod., co hrávali dorostenci, jsem tam jel. Dole tam v bufetu, si taky dal točené. Taky i jsem dřív, navštívil Svíčku. Za účelem piva. Na Svíčku, i chodili vojáci, měli to, z kasáren blízko. U kasáren, tabule ukazuje – Písek 44 km, co nejni zas tak daleko. V Písku jsem taky i byl, i na věřejném WC. V Budějovicích, i vícekrát. Tam, na náměstí Přemysla – dycky šel do toho bufetu, si něco dát, na zub. Budějovice bych tedy znal dobře. Chodil jsem tam, jasně sám. Co ještě byli živi rodiče, nebránili mi nijak.

Postřehy (16. 10. 2003)

Mám něco koupeno, byl jsem i v Delvitě. Lednička mi zatím dobře mrazí. A čtení, vo Sovákovi – je úžasné, byl to taky, dobrej herec. Vzpomíná na seriál, Byli jednou písaři – co s Horníčkem, se navyváděli kousků. Horníček už je taky mrtev, někdo i ho neměl rád, že moc žvanil. Venku nejni žádné teplo, na poště jsem dnes, platil nájem. Od zítra, v kinu dávaj – Fanfán Tulipán – tu novou verzi, za 69 kaček. U Soudku už jsem taky nebyl dlouho, chodim víc – do Centra. Pivo mi chutná. Slunko se ukázalo, i když vlivy počasí, na mě nikdy, neměly vliv. Dobře i konám potřebu, to je důležité, noviny si taky, občas koupim. Vim – že v sobotu, bude Havelský trh. Viděl jsem, malý plakátek – v autobusu. Zde v divadle, na Hegerovou, je vyprodáno – co vona, je přes šansony.

Ze strojopisných originálů vybral klamm.