par avion

Z ruských médií vybral Ondřej Soukup

Poprvé v této rubrice čerpáme z legendárního týdeníku Zavtra, který vznikl v roce 1993 a dal by se přirovnat ke kombinaci Haló novin, věstníku Klubu českého pohraničí a libovolných antisemitských tiskovin. Zavtra, nasáklé ruským imperialismem sovětské éry, bylo dlouho marginálním periodikem, v dnešní, ukrajinskými událostmi zjitřené době se ale znovu dostává mezi čtené tiskoviny. Vydání z 20. listopadu přineslo rozhovor šéfredaktora Alexandra Prochanova, který se rád označuje za „vojína Impéria“, s bývalým ministrem obrany Doněcké lidové republiky Igorem Strelkovem­Girkinem, který se účastnil anexe Krymu a koncem března dorazil se svým oddílem do města Slovjansk, čímž de facto zahájil ozbrojený boj proti kyjevské centrální vládě. „Válku jsem začal já. Kdybych se svým oddílem nepřekročil hranici, tak by to skončilo jako v Charkově nebo Oděse. Pár desítek zmlácených, zabitých nebo zatčených. Pak by se všechno uklidnilo. Ale my jsme spustili mechanismus války. Proto já jsem osobně zodpovědný za to, co se tam dnes děje,“ říká člověk, který podle svých slov předtím prošel čtyřmi válkami: dvěma čečenskými, v Podněstří a Bosně. Dodává, že po anexi Krymu dostával mnoho nabídek od proruských aktivistů na východě Ukrajiny, kteří ho prosili, aby se jeho oddíl přemístil k nim. „Nakonec jsme si vybrali Slovjansk, protože nám říkali, že tam je nejvíc místních aktivistů. Spolu s našimi lidmi jsme obsadili místní policii a těm zhruba 150 až 200 lidem jsme rozdali zbraně,“ vypráví milovník rekonstrukcí historických bitev, v nichž většinou představoval bělogvardějce. „Já jsem byl přesvědčen, že nám Rusko pomůže, že to bude stejný scénář jako na Krymu. Na budově štábu nám vlála ruská vlajka. A když jsem pochopil, že nás Rusko k sobě nevezme jako další republiku, byl to pro mě šok,“ říká Strelkov­Girkin. Vysvětluje také, že chtěl dokonce opustit se svými oddíly Doněck. Situaci koncem srpna zachránily ruské jednotky, které v rozhovoru nazývá „dovolenkáři“. A vyčítá jim, že neobsadili město Mariupol na pobřeží Azovského moře. Reakce na rozhovor jsou různé. Jedni zdůrazňují fakt (většinou pozorovatelů nezpochybňovaný), že ruská armáda koncem srpna zachránila separatisty od vojenské porážky. Jiní zase tvrdí, že Strelkov­Girkin tímto způsobem podporuje Putinovo tvrzení, že primárně jde o občanskou válku.

 

Dalším z těch, kteří „byli odejiti“ z Donbasu, je bývalý premiér Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj. Ten 24. listopadu poskytl rozhovor serveru Aktualnyje kommentarii. V něm se věnuje z velké části osobě Igora Strelkova­Girkina a v zásadě ho obviňuje z napoleonského komplexu a psychické nemoci. Zajímavý je ale závěr. „Já jsem klasický ruský imperialista. V tom jsme se Strelkovem stejní. Probíhá válka za změnu světového systému, protože v rámci amerického pojetí Rusko nemá možnost hrát roli vedoucí velmoci. Dnes se světový systém hroutí a donbaské republiky jsou jen precedenty, díky nimž mohou lidé tento rozpad vidět,“ řekl Borodaj.

 

Ruská mainstreamová média se často o současné ukrajinské vládě vyjadřují jako o „fašistické juntě“, ministr zahraničí Sergej Lavrov zase onehdy hovořil o obavě, že „Kyjev sklouzává k neonacismu“. Právě v těchto dnech probíhá v Moskvě soud s členy Bojové organizace ruských nacionalistů (BORN). Hlavní organizátor Nikita Tichonov, který byl již předtím odsouzen na doživotí za vraždu advokáta Stanislava Markelova a aktivistky hnutí Antifa Anastázie Baburovové, tentokrát začal mluvit o lidech, kteří jejich aktivity kryli. Jeho výpovědi se 19. listopadu věnoval nový portál Meduza.io. „Já se tehdy skrýval [kvůli vraždě antifašistického aktivisty Alexandra Rjuchina] a můj blízký přítel Ilja Gorjačev se na mě obrátil, protože věděl, že mám rozsáhlé kontakty mezi skinheady a fotbalovými hooligans. Říkal, že zná lidi na důležitých mocenských postech, a navrhl mi, abych zabíjel jejich oponenty,“ řekl Tichonov u soudu. Odměnou mu mělo být zastavení trestního stíhání. Ilja Gorjačev mu vysvětlil, že anarchisté a antifašisté dostali peníze z Evropy na vytvoření nové politické strany, jejíž členové se mají účastnit protirežimních pouličních demonstrací. A že pokud by se klíčovým aktivistům něco stalo, v Kremlu prý budou velmi vděční. Jak vypověděla Tichonovova partnerka Jevgenija Chasis, spojkou do Kremlu měl být člen proputinské mládežnické organizace Mestnyje Leonid Simulin, jemuž dával úkoly hlavní kremelský ideolog Vladislav Surkov, člověk, který mimochodem má dnes na starosti v Kremlu neuznané donbaské republiky.