Přišli z moře - literární zápisník

Tak tedy přišli. Další.

Ale… proč?

Samozřejmě že nejsem rasista. Ale taky nejsem tupej ovčan, abych se nechal odrbávat a aspoň si k tomu neřekl svý! A last but not least jsem realista, takže je mi jasný, že na miliardovýho špekulanta těžko dosáhnu, abych si vzal zpátky ukradený důchody a vytunelovanou budoucnost; zatímco cigánskej zloděj kol je tak nějak po ruce. Všichni dobře víme, o kom je řeč. Dobře je známe! Ale naháněj špekulanta po tropických ostrovech. Když ani nevíš, jak se pořádně jmenuje.

Bílej špekulant je tuze vysoko a daleko, ale nějakej cigán mě nebo mý děti nikdy nezaměstnávat nebude. Toho se teda doprošovat nebudem.

 

A nemysli si, že jinde je to lepší. To jen Čecháčci si tady furt na něco stěžujou. Taková Anglie. Stará dobrá Anglie! Cha, cha.

Anglie je dneska plná Arabáčů, sikhů a jinejch pohanů, a když tam přijdu já, upřímnej českej anglofil, vzdělanej, s citem pro kulturu a se srdíčkem na dlani, tak si mě ti nafoukanci jsou schopný splést s nějakým polským instalatérem! Fakt hnus. Na tuhle přehlíživost bílá protestantská kultura jednou zajde. Přehlíživost k těm posledním rodákům, kteří to s ní myslí upřímně. Zajde na neochotu rozlišit mezi statečným českým Keltem a postkoloniál­ní náplavou. Copak já můžu za to, že jsem se nenarodil jako anglickej šlechtic? Stará dobrá Anglie, povstaň! Evropa, kterou prorůstá humanismus jako rakovina, už to sama nedá.

 

Přicházejí z moře. Až se budou snášet padákama, kamaráde, tak bude pozdě. Vzpomeneš si na mě. A pak se nějaký pseudohumanisti budou pohoršovat nad nevinným ocelovým třímetrovým bezpečnostním plotem někde v Calais. Že jsem je neslyšel protestovat, když se stavěla Berlínská zeď, aha? Kde byli! Sotva se proháněli fotrovi v chámovodech – a teď budou chytračit.

Vždyť to byli Němci. Páni Evropani, civilizace! I když komouši. Ale ne nějaká imigrantská svoloč. Naši lidi to byli.

 

Ale je to dobrá bavlněná halena.

Ale je to dobrý značkový mobil.

Ale je to dobrá arabská káva.

Ale je to nafta.

To potřebujeme. To nám tady chybí. Ne lidi.

Lidí tu máme i bez nich jako sraček.

My se k nim taky necpem.

To je každýho kampf.

 

Jen ať je tam drží pěkně zkrátka. Od toho máme baštu demokracie obleženou mořem barbarů. Nebo berberů, co já vím, jak si teď zrovna říkají. Dokud s nima bojujeme tam, nebojujeme u nás doma. Správně tomu říkají – pravidelný sečení trávy. Je to bezesporu špinavá práce, ale dělají ji za nás.

Já třeba oceňuju informační embargo našich sdělovacích prostředků, uvalené na zločiny proti lidskosti páchané tam dole. Mám právo nebýt obtěžován cizím neštěstím. Mám právo být ušetřen takového svinstva. Od toho si je přece platím. Mám svý práva! Co mi mají co cpát mrtvý fakany k snídani.

 

Máme tady dost svejch cigánů. A jejich dětem ještě platíme ze svejch daní blbškoly a cpeme je drahejma práškama, aby byly v klidu a ne­­otravovaly. Kdo to má furt platit! Pak se divíme, že se prodražuje Blanka a že nemáme pro naše vlastní děcka na obědy.

A přicházejí další, další a další, přicházejí z moře. A proč? Chtějí to, co máme my! Někdo by je měl zahnat nazpátek.

Takhle by opravdový Roman Rops nikdy nepsal.