Nicolas Chardon (nar. 1974 v Paříži) zdůrazňuje tradici abstraktní malby jako autoreferenčního uměleckého média. Avantgardní malbu s jejím vrcholem – Černým čtvercem na bílém pozadí od Kazimira Maleviče z roku 1915 – však napíná doslova i metaforicky různými směry. Chardon tradičně maluje na látku s kostkovaným vzorem, známým z košil, ubrusů a ubrousků. Tu poté překrývá zásadně černobílými geometrickými obrazci nebo typicky hranatými nápisy, ty jsou však napnutím látky na plátno zdeformovány a rozvlněny. Napínán samozřejmě není jen samotný motiv, ale i struktura pod ním. Jindy se Chardon obrací k estetice xeroxových zinů, prvních videoher nebo deathmetalového warpaintu. Všechny tyto exkurze jsou formálními asociacemi, ale zároveň odkazují k permanentní deformaci modernistického odkazu, stejně jako k napětí mezi ideálem a realitou. Rigidnost jednostranného přístupu, tj. neustálého přemalovávání existujícího vzorce látky existujícími náměty, Chardonovi paradoxně umožnila vytvořit komplexní vizuální styl, přesahující do grafického designu a performance. Ze slepé uličky, kterou Malevičův obraz pro malbu znamenal, je Chardon nakonec schopen vytěžit celou černobílou kosmologii.
Michal Novotný