Destrukce pseudokonkrétnosti

Podmínky poesie

když zavřu oči nepoznám

hluk kopyt od tekoucího vodovodu

nepoznám se zacpanýma ušima

vyhlášení lásky nebo vyznání války

nerozeznám vůni hořkých mandlí

od hořkých mandlí

dokud jsem při vědomí

poznám jen třetím okem šestým smyslem

že je cosi v nepořádku

patrně

se zrakem sluchem čichem chutí hmatem

Válka je cool

dobrý den

a nemyslím to zle

doopravdy

mělas říct hned

že to

to mě mrzí

přece sis vážně nemyslela že

to je mi teda líto

měj se hezky

ale neber si to osobně

dovolím si

upřímnost ať už je válka

tenhle mír stojí za hovno

Báseň psaná v kravatě

jste důvěřivý senior

vy už něco pamatujete

důvěřivý a osamělý

mám pro vás báseň

je hezká že líbí se vám zatím

co ji čtete beru vám

z kapsy klíče peníze doklady

a fotku vnoučat

je to nepopulární krok ale

na mém místě by to udělal každý

Možnost poesie I

Tato báseň není

další fackou do tváře lidských práv

nepopírá nic nepropaguje a vůbec nesměřuje

k potlačování

Možnost poesie II

Napětí

láska

zrada

vášeň

moudrost

akce

touha

v téhle básni

je prostě všechno

Možnost poesie III

lze po této básni

ještě opakovat Osvětim?

Neobyčejný život I

nejsem nikomu pro legraci

pomáhám tady lidem

a beru za to víc než by mi dali na charitě

zato podnikový večírky to kdybyste viděli

a mimo úřední hodiny

jsem fanaticky nekonformní

někdy kouřím i trávu

a zajímám se o nové dění na poli

angažované poesie

často i během pauzy

na oběd

Neobyčejný život II

nejsem nikomu pro legraci

přednáším lidem aby byli lepší

lidi jak získávati přátele vyrovnati se

se sebou zadržovati pláč jak ještě

efektivněji gůglovat

dělám svět lepší vzorně platím daně

vážně nejsem

nikomu

chodím ke každým volbám

a volím zásadně menší zlo

zabývám se také přírodou

květiny prostě kvetou zdravěji

když je zaliju svou menstruační krví

a ne vodou z kohoutku

Neobyčejný život III (Oběť padesáti odstínů šedi)

můžeš mě řezat jak chceš

stejně si mě jednou

ou vezmeš

Žrádlo jako světový názor

takže vykostíš

odřízneš blány

prošpikuješ a pořádně

zasolíš

zbytky škvařených

pasírovaných placent

zkrmíš

třeba v domovech dědky

odřezky

uživíš celej tábor

doopravdy šťavnatá je

nejen sekaná ale i bitá

tvrdý rozmeleš do salámu

do blan

nachytáš krev a semeno

skrz vpichy

vidíš celý širý svět

vlasama chlupama zateplíš

a zuby dětem

na hraní

ešče sú horúce

nesoutěžte

sledujete reprízu pořadu

jídlo není žádná prdel naopak

jídlo je světový názor

je ti to jasný!

jasný šéfe

Obětem komunismu

(Pavel Kohout, z dopisu ministru kultury,

1973)

Znám skvělého básníka, který se s námahou uchytil jako plavčík na plovárně.

Znám oblíbenou spisovatelku, která pracuje jako šatnářka v pivnici, znám jinou, která se uchytila v zahradnictví.

Znám romanopisce, který rozváží mléko, a jiného, který musí dělat vrátného v hotelu.

Znám filmového režiséra, který točil jen angažované socialistické filmy; po dvou letech marného obcházení skončil na poště.

Znám dva literární vědce, z nichž jeden myje výkladní skříně a druhý měl štěstí: uvádí v divadle.

Znám důvěrně člověka, který vystudoval čtyři vysoké školy, aby teď už třetí rok – i po infarktu – pracoval jako taxikář.

Své známé, bývalé studenty i jejich profesory, novináře i politické pracovníky s obrovskými zkušenostmi, kteří dnes pracují jako zedníci, bagristé, šoféři a prodavači, mohu počítat na tucty.

A znal jsem mimořádně nadaného vědce, kterého zlomili tak, že strávil dva roky na psychiatrii a letos v březnu si vzal život. Na něho především myslím při psaní tohoto dopisu.

Za takového stavu se odvážil Váš předchůdce prohlásit v televizním projevu doslova, že „situace v oblasti kultury je normální“.

Obětem kapitalismu

(Klement Gottwald v parlamentě, 1929)

Vy dnes ještě dělnictvu mažete med okolo úst, ale přijde doba, kdy přestanete i s tím, a půjdete proti dělnictvu brutálním násilím právě tak jako otevření fašisté. Sociálfašistická vláda bude chtíti řešiti krisi kapitalistického řádu na účet dělnictva, bude chtíti zavésti fašistickou diktaturu.

Co máte? Máte školy, máte kostely, máte rotačky, máte prodejny, máte špicly, máte policajty, máte žandarmy, máte armádu, máte kriminály a máte také šibenice. Pak máte prodejné huby, máte pornografii.

Ne vy, nýbrž dělníci stojí u soustruhů, na nichž se točí hlavně pušek a kanonů, proletariát montuje a obsluhuje pancéřová auta a letadla. A ten váš pošklebek proti nám, ten je strojený, je neupřímný, za tímto pošklebkem se skrývá obava a strach!

Říkáte, že bojujeme proti státu. Ano, my bojujeme proti státu, v němž banky, fabriky a velkostatky patří kapitálu. Bojujeme proti státu, jehož aparát je nástrojem násilí v rukou kapitalistů vůči dělnictvu. Bojujeme proti státu, v němž většina pracujícího lidu je hospodářsky a politicky zotročována.

Říkáte, že porušujeme zákon. Ano, my porušujeme zákon a budeme porušovat zákony, podle kterých má proletář pouze právo mlčet, dřít a dát se odírat a podle nichž kapitalista má neobmezené právo dělníka vykořisťovat.

O váš kapitalistický stát nemáme věru zásluhu, my bychom se styděli za to, kdybychom o váš kapitalistický stát měli zásluhu.

My budeme, madame Zeminová, rušiti váš klid, který znamená pro chudobného člověka klid žaláře nebo hrobu. My bojujeme za skutečný klid proletariátu, kterého bude dosaženo teprve tehdy, až vy budete smeteni.

Vy si chodíte pro rozum k Petschkům, Weimannům, Rotschildům a Preisům, abyste se naučili vydírat pracující lid ještě lépe než dosud. A my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co?

Obětem komunismu II, protože se na ně často zapomíná

(Ludvík Vaculík, Český snář, 1979)

Napsala stížnost ministerstvu práce, že nemůže najít zaměstnání (ale že odmítá práci pod svou kvalifikaci!), a dostala neuvěřitelnou odpověď: místo matematika­analytika v podniku, kam ji dovedla úřednice národního výboru skoro za ruku.

„Upozorňuju, že jsem vyloučená ze strany a podepsala jsem Chartu.“

„To nás nezajímá,“ zněla odpověď v touž dobu, kdy jiná signatářka, Dana Němcová, musela odejít i z místa uklízečky ve škole.

Taková intrika?

Nastoupila v listopadu, je březen, práci, která se po ní jednou bude chtít, zatím téměř nechápe, matematiku nikdy nestudovala, dali jí skripta, předpisy, učebnice a návody, jak sestavovat programy pro počítací stroje, a chodí všichni mlčky okolo ní.

Taková internace? Do práce má sedm minut pěšky.

„Ty se nemůžeš dopustit trestné činnosti už ani cestou do zaměstnání a zpět,“ řekl jsem.

Obětem obětí

(Neznámý autor, internet, začátek 21. století)

Zase tady do mne kopou neznámí telepati proudem a snaží se mě paralyzovat či dohnat k infarktu (momentálně míří do srdeční krajiny, páteře, ledvin, hlavy, končetin, genitálií). Olomouc v okruzích ulic Karafiátová 1, Komenského 9, Kosmonautů 29 a v obci Žerůvky u Olomouce.

Pokazili mi opět oba domovní zvonky. Dnes mi prokopli schránku. Ještě ten den zástřel na nohy plus ukájení hlasů. Mouši se na mě domluvili!

Říkají mi, že jsem omyl, buzerant, kurvoušek, kurvíla, nekňuba, hajzl, debil, zmetek, „zhlópni“, „dé s tim pokoj“, „prosim tě odendi“, „máš piču“, „šoun“, „uhoň si“, „děvko“, „masturbuj“, „ticho buď“, „gumo“, „sbohem“, „chci tvou smrt“, „nudiš“, „nebuď“, „uhořiš“, „prasata“, „mizere“, „špatniste“, „končist“, „nebuď“, „hovadíku“, „šílen“, „zdechni“, „smrdíš“, „průšo“, „hovade“, „spadniž“, „nech nás na pokoji“, „nechoď tady“, „puberťáku“, „jdi do hajzlu“, „hajzliste“, „chceš dítě“, „nedělé mně takovy věce“, „brečilku“, „šulínkove“, „lisk ho po tlamě“, „sbohem“, „běž do pate“, „maluj se“, „šou óraze“, „soustavně podvádíme tě“, „odsoudíme tě k smrti“, „zabijeme tě“, „picneme tě“, „oběsíme tě“, „šlápnem tě“, „máme granát“ a v neposlední řadě „muž vás přejede“ od úřednice!

Při sepisování zástřel na týl, do ledvin a do hlavy. Neustále mi cuká pravé oko v pravém koutku. Škodná mi kazí přístup na síť!

Prolévám se minerální vodou „Magnesií“, odvarem z meduňky, čajem „Zelený drak“, spím v alobalové krychli, pojídám hořčíkové tablety, ale to vše mou situaci pouze zmírňuje…

Podnět vrchnímu státnímu zastupitelství

Otakar Vávra musel zemřít

protože chtěl točit pravdu

o smrti

Jana Masaryka!

Poděkování

Poděkování občanů

za ochranu

před informacemi o důsledcích

svých politických rozhodnutí

v žádné zemi

ani v rozvojové

ani v kapitalistické

nebudou děti vystaveny

tak drastickým záběrům

Doporučení

jestli se vám to nelíbí tak to nečtěte

jestli se vám to nelíbí tak si přepněte

jestli máte potíže tak si zajděte

jestli se vám něco nelíbí

seberte si věci

tam kde to podle vás funguje

můžete jít třeba hned

já jen chci abyste byli opatrní

jedeme v tom spolu

Varování

a tak bych mohl pokračovat

donekonečna!