eskA2látor 1

V Česku se z bývalých vojáků formuje paramilitantní seskupení, které se nazývá Českoslovenští vojáci v záloze. Je jich asi pět tisíc. Scházejí se u poradních ohňů a na severu Čech se už odštěpila radikálnější skupinka, která se cvičí na odstřel uprchlické vlny. Zatím ovšem jen s airsoftovými zbraněmi. Tváří organizace je bývalý vojenský lékař Marek Obrtel. V rétorice organizace se to hemží výrazy jako „zločinecká organizace NATO“, „nový řád“, „vlastenectví“ a členové se netají sympatiemi se „znovuvzkříšenou“ velmocí Ruskem ani slavjanofilií. Myšlenková výbava jak vyšitá z 19. století, historické emoce, pivo a kmenové opékání buřtů. Debaty o krizi mužské identity se vedou už dlouho. Agrese je jednou ze stereotypních mužských reakcí na nejistotu či chaotickou situaci – nejen v dopravní zácpě. Nedávno jsem viděl dokument o šimpanzích. Samci, kteří se obvykle nepřátelí, se v určitou chvíli začali sesedat, vískat a vybírat si vši. Pak se sebrali a vydali k hranici teritoria. Nedaleko od ní uviděli osamoceného šimpanze ze sousední tlupy. Než ho klacky, kameny a holými prackami ubili, utrhli mu varlata. Šimpanzi nejsou gentlemani pralesa ani civilizovaná zvířata. Genom členů Československých vojáků v záloze, autora těchto řádek i čtenáře se z 99 procent shoduje s tím šimpanzím. Jedno procento na kulturu je dobrá metafora.