Stěžeň se chvěje v tichu pod nárazy. Ze stěžně padá slabounké světlo, zelené, bílé. Na horizontě průzračné nebe, po bouřce ostrá zeleň a zlato. A bílý čtverec lucerny na stožáru, osvětlující tajemství noci – okno a z něho až k zemi lana, zlatý trojúhelník, a bílá koule kouře s hudbou, již není slyšet nad kruhem, do kterého naráží tiše voda.
Báseň v překladu Jana Vladislava vybral Petr Borkovec