eskA2látor 3

Doby, kdy ženské role v divadle obsazovali muži s parukami a manýristická malířka Artemisia Gentileschi musela své obrazy signovat jménem svého otce, již dávno pominuly, ale postavení žen v kulturním průmyslu zůstává stále nerovné. To aspoň tvrdí sto šedesát čtyři francouzských kreslířek, jež se podepsaly pod výzvu BD Égalité. Signatářky se současně ohrazují proti genderově podbarvenému marketingu různých ocenění typu „kreslířka roku“, které ženy fakticky staví na nižší úroveň než muže. Kreslířky v tom ovšem nejsou samy, například i scenáristky a režisérky dlouhodobě poukazují na to, že významnější filmy mohou točit jen v mužském doprovodu, jinak by na své projekty nejspíš nedostaly peníze. Svět kultury je podezříván z přehnané obliby hodnot, jako jsou antirasismus či genderová rovnost, které prý vedou k elitářství. Není se však čeho obávat. Mnozí kulturní činovníci si stále ještě myslí, že by pracovnice v kultuře měly vykonávat své aktivity ve volném čase mezi péčí o děti a manžela. Genderové stereotypy zdaleka nejsou doménou jen nevzdělaných vrstev.