par avion

Z německého tisku vybral Martin Teplý

Claudia Beckerová komentuje v deníku Die Welt z 23. ledna pokus berlínského kulturního časopisu Zitty udělat z hlavního města Německa „bezbožnou zónu“. Zitty byl vydán s černou obálkou s nápisem „Bůh je hloupý“ a ptá se, zda Berlín vůbec potřebuje nějaké náboženství. Náboženství ztotožňuje s „Pegidou, islamisty a fanatiky“, aniž by mezi nimi dělal nějaký rozdíl. Co náboženství umí, ukázaly přece křížové výpravy, současné konflikty v Iráku nebo v Sýrii a bezohledný americký kapitalismus je pochopitelně také veden fanatickými křesťany. Jakékoli náboženství podle Zitty automaticky sklouzává k násilí, a proto je Bůh hloupý a měl by minimálně z Berlína zmizet. Pak by se mohl stát „postideologickou laboratoří“, kde by byl každý svého štěstí strůjcem. Claudia Beckerová, které je jasné, že se jedná jen o „teoretický náčrtek“, velmi správně upozorňuje na dvě německé epochy, kdy se mocipáni snažili podobnými hesly jako „Bůh je hloupý“ vytěsnit náboženství z veřejného prostoru. V prvé řadě to byli nacisté, kteří nejprve považovali za „hloupý“ celý Starý zákon a v roce 1941 definitivně vyhlásili, že národní socialismus je neslučitelný s křesťanským učením. Druhým případem je samozřejmě Německá demokratická republika – „blud“ křesťanství se zkrátka neslučoval s „vědeckým“ nazíráním na svět, a proto měl být vytlačen. Beckerová také poukazuje na „neinstitucionální“ podobu náboženství, na niž se v současných diskusích zapomíná, a ptá se, zda chce Zitty zakázat i osobního Boha, který jednotlivci dává útěchu a naději.

 

Když se poslanec německých Zelených Cem Özdemir v rámci ice bucket challenge ve svém berlínském bytě poléval vodou, postavil se hrdě vedle své rostlinky konopí setého, kterou si pěstuje na balkoně. Rostlina se ovšem stala jablkem sváru a na Özdemira bylo podáno trestní oznámení kvůli propagaci omamných látek. Všeobecně se vychází z toho, že k trestnímu stíhání nedojde, ale oznámení samotné opět rozjelo debatu o marihuaně v Německu, respektive o její legalizaci. Marie Amrheinová v článku Raději si zahulit v politickém měsíčníku Cicero z 25. ledna varuje před krátkozrakou politikou kriminalizace marihuany a před nekontrolovaným „rozjezdem“ legálních prostředků na syntetické bázi s podobným účinkem, jaký má konopí: tzv. legal highs. Konzumace „legal highs“ je čím dál rozšířenější především v Bavorsku, kde policie vůči konzumentům marihuany uplatňuje politiku nulové tolerance a legální syntetické prostředky se díky stále se měnícímu chemickému složení dají velmi těžce při kontrolách rozpoznat. Navíc se trh s těmito prostředky přesunul z kamenných obchodů na internet, kde jsou nabízeny například jako „koupelová sůl“. Vždy ovšem s poznámkou, že „nejsou určeny ke konzumaci“. Pak si výrobce skutečně může nad celou věcí umýt ruce a je zcela z obliga: za následky ručí sám konzument. Efekt těchto chemických látek je údajně účinkům marihuany velmi podobný. Následky dlouhodobého užívání jsou však velmi problematické. Kromě závislosti tato syntetika dlouhodobě poškozují trávicí soustavu, ledviny a játra. Autorka v článku popisuje zkušenost svého známého, který z konopí přešel na syntetické látky a jejich užíváním si přivodil nepříjemné zdravotní problémy. Přitom kdyby žil v liberálnějším Berlíně, a nikoli v Bavorsku, zůstane určitě u konopí. Bavorsko velmi pravděpodobně ze svého restriktivního postoje neustoupí, což je dobrá zpráva pro výrobce „legal highs“ – v dalších letech budou mít zaručený pravidelný příjem.

 

Pegida. Tato zkratka se stala v poslední době synonymem pro Drážďany. Každé pondělí se zde shromažďovali odpůrci „islamizace Západu“. Saští politici se drželi s hodnocením tohoto hnutí dost zpátky. Na spolkové úrovni byla Pegida poměrně jednoznačně a jednohlasně odsouzena a kancléřka Merkelová oprášila větu bývalého prezidenta Christiana Wulffa: „Islám patří k Německu.“ Sasové jsou ovšem trochu „sví“ – konzervativní jak na levé, tak i na pravé straně politického spektra. Navíc ve své spolkové zemi skoro žádné muslimy nemají, tak proč proti nim nevyjít na ulici? Saský předseda vlády Stanislav Tillich se podle Frankfurter Allgemeine Zeitung z 26. ledna nechal slyšet, že muslimové sice v Německu žijí, mohou praktikovat své náboženství, ale že islám rozhodně k Sasku nepatří. Ačkoliv se okamžitě ozvali opoziční politici i saská sociál­ní demokracie, která je momentálně s Tillichovou CDU v koalici, tento výrok byl v rámci zemské politiky velmi chytrým krokem. Tillich totiž velmi dobře ví, že průměrnému saskému voliči mluví svým odmítnutím islámu v Sasku opravdu ze srdce a že tím jednoznačně získá mnoho sympatií, ne­li rovnou hlasů v příštích volbách. Kritika se opět uklidní a Tillich bude platit za toho, kdo „u nás v Sasku“ nazval věci pravým jménem.