eskA2látor 2

Podpora dětského čtení je věcí bohulibou. Bohulibou natolik, že nejspíš ospravedlní každou pitomost. Při vší úctě k těžké práci dobrých knihovníků těžko jinak vnímat akci Čteme pejskům, při které děti v prostorách veřejných knihoven předčítají ze zapůjčených knih (canisterapeutickým) čtyřnohým mazlíčkům. „Čtení pejskům je jedna z možností přimět dítě ke čtení a zaujmout mladého čtenáře natolik, aby samo sáhlo po knize a začalo si ji nejen prohlížet, ale i nahlas četlo,“ píše o své metodě iniciátorka programu Halina Paciorková z Městské knihovny Český Těšín. V cynikově mysli však fotografie do dětského kruhu uzavřeného retrívra vyvolá spíše pochyby: Jak dochází k výběru knih? Má pes třeba zavrčením či štěkotem příležitost odmítnout podřadný titul? A především – jak k tomu přijdou kočky, křečci, želvičky?