eskA2látor 1

Pozorovat ze zapadlé vísky virtuální svět pražské intelektuální smetánky je mi každodenním zdrojem zábavy. Naposledy kauza Olga Lounová. Zpěvačka, kterou asi znáte jen proto, že kamarádí s Landou a Goťákem, podlehla současné módní vlně koučovacích seminářů, na nichž ti, kteří pocítili, že už nasbírali dost životních zkušeností, radí méně povolaným, „jak na to“. Patrně si představovala, že seminář „Jak uspět“, určený pro „mladé začínající umělce“ i „stagnující umělce, kteří se chtějí posunout dál“, přiláká za 1 600 korun českých jen pár majetnějších maminek s přáním, aby i jejich holčička, co zpívá nejlépe ze třídy, prorazila v šoubyznysu. Jak hluboce se zmýlila! Použít slovo umělec se v jistých kruzích prostě neodpouští, a proto ve chvíli, kdy míra trollingu na facebookové stránce akce dostoupila hranice asi dvou tisíc šesti set aktivních uživatelů, kteří se předháněli v tom, jak nesmyslně jejich příjmení vypadá, odstraní­li se z něj první tři písmena, musela událost zrušit. Člověku je až líto promarněné kreativní síly dokumentaristů, scenáristů či novinářů, kteří si čekání na kšeft krátí zrovna takhle. Vždyť by se nemusela hnedka vrazit do revoluce, ale těch koleček hnoje, co by se s ní dalo odvozit…