Sci-fi už dávno není jen oddychová literatura pro kluky, v níž se píše o putování mimozemských lodí vesmírem. Je to žánr, který dovede předvídat budoucnost i kritizovat současnost. S ohledem na svou proměnu během posledních čtyřiceti let má vědecká fantastika potenciál vyvolávat mnohé debaty, jež mimo jiné zohledňují aktuální společenskou situaci. Vhodným úvodem do tématu je esej Karla Veselého, sledující vývoj žánru na základě debaty vyvolané konzervativními fanoušky, kteří nemohou skousnout, že se sci-fi vymanila z nadvlády bílých mužů a poskytla větší prostor ženám a rasovým či sexuálním menšinám. V recenzích dvou románových hitů – Liou Cch’-sinova Problému tří těles a VanderMeerovy Anihilace – zjišťujeme, v čem spočívá hlavní žánrový rozpor mezi „tvrdou“ a „měkkou“ sci-fi. První vychází z poznatků přírodních věd, druhá čerpá spíše z věd humanitních a často popisuje realitu, která funguje podle vlastních pravidel a jejíž mechanismy často zůstanou nevysvětleny. Českou science fiction představí rozhovor s publicistou a editorem Ivanem Adamovičem a článek slovenského estetika Juraje Malíčka. Jako přivítání do dalšího ročníku otiskujeme morbidní komiks výtvarnice Evy Macekové a spisovatele a dramatika S.d.Ch., v němž autoři svérázně zachycují esenci lidové kultury. Vstříc radostnějšímu roku 2016!