Ve Španělsku se po pouhém půlroce opět konaly parlamentní volby. Po těch minulých v prosinci 2015 totiž vznikla patová situace: byl v nich sice díky úspěchu nových uskupení – Podemos a Ciudadanos – prolomen tradiční španělský systém dvou stran, avšak rozložení mandátů znemožnilo jejich vítězi – Lidové straně v čele s premiérem Marianem Rajoyem – sestavení životaschopné koalice. V nových volbách, jež proběhly 26. června, byl očekáván úspěch levice, neboť strana Podemos společně se Sjednocenou levicí (Izquierda Unida, IU) a dalšími subjekty nalevo od sociální demokracie utvořila volební koalici Unidos Podemos. Výsledky této formace však byly slabší oproti očekáváním i předvolebním průzkumům, a hrozí tak opakování patového scénáře z minulých voleb. Kde se stala chyba? A byla vůbec předvolební fúze správným krokem? Přestože její podpora uvnitř příslušných stran byla značná, měla i své kritiky. Konzervativní deník ABC přinesl 5. července rozhovor s jedním ze skeptiků: podle Gaspara Llamazarese, někdejšího šéfa Sjednocené levice, dnes mluvčího její součásti, Otevřené levice (Izquierda abierta), tato fúze nesplnila ani jeden ze tří hlavních cílů: porazit vládnoucí lidovce, získat více mandátů a stát se hlavní silou na levici. Celý projekt byl podle něj výhodný pro Podemos, a nikoli pro Sjednocenou levici: „Část voličstva Podemos už byla demobilizována, a proto se dohodli s IU. Je evidentní, že Podemos v té době ztráceli a IU posilovala. Transfuze čerstvé krve k Podemos ale způsobila krvácení, a my musíme tuto ránu vypálit,“ říká doktor medicíny Llamazares. Vztahy uvnitř formace Unidos Podemos proto musejí projít revizí. Příčinu neúspěchu podle něho nelze hledat pouze u Podemos, přesto je však kritický k jejich lídrovi Pablu Iglesiasovi; navzdory proklamacím prý při svém zaměření na mladé voliče nerespektuje skutečnou pluralitu: „Pablo je reprezentantem určité generační politické zpupnosti. Jakési efébokracie, která podle mě nemá žádný smysl. Rozdělovat dnes levici podle věku mi nepřipadá nejvhodnější.“
Počátek léta není ve Španělsku jen ve znamení voleb; spíše než osmdesátému výročí vypuknutí občanské války se však média věnují případu barcelonského fotbalisty Lionela Messiho, který byl společně se svým otcem Jorgem obviněn z daňových úniků ve výši čtyř milionů eur. Šestého července byli oba odsouzeni k 21 měsícům vězení, avšak díky španělským zákonům za mříže nejspíše nepůjdou a zaplatí pouze pokutu. Pravicový deník El Mundo v úvodníku z následujícího dne výrok soudu přivítal: „Messiho doktrína daňové ignorance byla poražena,“ hlásá titulek. Fotbalistova obhajoba byla totiž postavena na tvrzení, že o ničem nevěděl: „Já jsem se věnoval hraní fotbalu, věřil jsem tátovi a o ničem jsem vůbec netušil,“ uvedl Messi. List připomíná nedávný případ slavné andaluské zpěvačky Isabel Pantojové, která si své dva roky vězení za praní špinavých peněz skutečně odpykala, neboť soud přikročil k exemplárnímu trestu vzhledem ke společenskému významu obžalované. „Pokud se finančních podvodů dopouštějí takto významné osoby, výsměch zákonům je o to větší, mámeli na paměti jeho podstatný sociální rozměr,“ píše redakce deníku. Skutečnost, že klub FC Barcelona a jeho šéf Josep Maria Bartomeu podvodného fotbalistu hájí, je podle listu „obscénní“, obzvlášť v souvislosti s dalšími kauzami klubu: podle Evropské komise čerpal FC Barcelona (společně s šesti dalšími španělskými kluby) nedovolené daňové úlevy a příslušnou částku ve výši několika milionů eur musí vrátit španělskému státu. „Za těchto okolností,“ uzavírá El Mundo, „představují kroky katalánského klubu na obhajobu Messiho gesto obrovské nezodpovědnosti.“
Messiho rodná Argentina mezitím oslavila dvě stě let od vyhlášení nezávislosti, k němuž došlo 9. července 1816. Třiatřicet vyslanců Sjednocených provincií La Platy tehdy na kongresu ve městě Tucumán v severozápadním vnitrozemí Argentiny podepsalo text prohlášení nezávislosti na španělském království. Podoby oslav jsou pestré. O jedné z nich informuje regionální deník Uno z 8. července: přímo v „kolébce nezávislosti“, v tucumánském domě, kde byla deklarace podepsána, se konala slavnostní ochutnávka yerby mate, tradičního nápoje Argentiny a sousedních zemí. Ochutnávku vedla Valeria Trapaga, kterou deník označuje za první sommeliérku specializovanou na maté. (Z fotografií je patrné, že šlo zároveň o marketingovou akci firmy Taragüi, jedné z hlavní značek na trhu; o tom však deník taktně mlčí.) Účastníci si vyslechli přednášku o historii nápoje: prvními pijáky maté byli Guaraníové z dnešní Paraguaye, kteří považovali znalost rostliny a způsobu jejího zpracování za dar božstva Tupá. V sedmnáctém století se největšími producenty maté stali jezuité, kteří v oblasti zakládali své misie, a odtud se jeho pití postupně rozšířilo do všech vrstev společnosti. Povzbuzující nápoj však měl podle sommeliérky svůj význam i pro argentinskou nezávislost: maté prý podporovalo sbližování představitelů jednotlivých regionů, z nichž poté vznikaly ucelené provincie. Není však jasné, zda má Valeria Trapaga na mysli společné pití maté na znamení přátelství, anebo pomoc tohoto nápoje při únavném překonávání extrémních vzdáleností. Zpráva o vyhlášení nezávislosti totiž z Tucumánu do Buenos Aires po tehdejších cestách doputovala až za osmnáct dní.