Potkal jsem kamaráda ze střední a zase jsme si po letech výborně rozuměli. Kariéra či cokoli stabilního nehrozí, ale protože nyní naše ekonomika prodělává rekordní růst, nemusíme se bát, že neseženeme dost jednorázových brigád. Aspoň příští měsíc nebo dva. O plánování rodiny se nebavíme vůbec, byli bychom sami před sebou směšní. Kamarád je inteligent a platil za nadaného výtvarníka – který nicméně deset let nenamaloval obraz a díky dennímu přídělu hulení mu na tom nemá co vadit. Budoucnost spíš žádná než temná. Plánovat nemá smysl. O tom, že by se něco podstatného změnilo, nemá cenu mluvit. Zbývá jen užít si a přežít den – což je vlastně totéž. Není o čem se hádat, ale nakonec mu s nadřazeností přispěvatele do Ádvojky, který se svůj domnělý talent bojí pohřbít, stejně říkám:
„Když teda nechceš dělat nic pro sebe, napadlo tě udělat třeba něco pro Islámský stát?“
S rozvahou pravidelného huliče odpověděl:
„A oni nevyžadují předchozí praxi?“
***
Skuteční verbíři islamistů prý číhají jako pavouci na porůznu vyloučené, deklasované, bezperspektivní mladé muže, jako jsme my. Dovedou využívat duševní prázdnoty a frustrace mladých muslimů v západních zemích – říkají odborníci. Takový muslim to má dobré. Chodí si do mešity, kde ho jednou osloví sympatický starší kamarád, zapracuje na něm, pojmenuje nepřítele a ukáže mu správnou cestu. Zkrátka: zradikalizuje ho.
Ale co má dělat mladý bílý bezvěrec? Kdo zapracuje na nezaměstnaném bělochovi, jemuž mládí protéká mezi prsty? Stálá pracovní místa jsou obsazena lidmi o generaci staršími, kteří ho s gustem poučují, aby si našel stálé pracovní místo. Pokud zrovna nepotřebují poradit s angličtinou nebo s něčím na počítači. Jinak provozují své occupy jobs a dělají, že si už nepamatují, jak se ke svým teplým flekům dostali kdysi oni: vyházeli z práce vlastní fotry.
Kde je síť informovaných a zorientovaných starších „kamarádů“, kteří by Evropánkovi z potracené generace porozuměli a vysvětlili mu, jak to na tomhle světě chodí a jak dojít spásy? Kde na internetu má najít životní smysl, pokud jím nemá být porno? Nemusí to být na padesát let; reklamy a kultura prožitku nás naučily, že stačí pár vydatných, naplno žitých měsíců. I kdyby byly zakončeny politickou sebevraždou, nic to nemění na podstatě věci. Ba naopak: když už byl život prázdný, ať aspoň smrt má smysl. Nestojí snad v samých kořenech evropské vzdělanosti, že filosofický život je jen přípravou duše na smrt? Vida, přece ta univerzita k něčemu byla!
O mladé muslimy je postaráno vrchovatě, ale kdo vydává radikalizační časopis na lesklém papíře, zacílený na mladé humanisty? Jak má svou samotu a vykořeněnost překonávat evropský měšťák, kterému jsou náboženské kecy leda pro srandu? Skutečně drží militantní islamismus monopol v segmentu smyslu života? A existuje i odlehčená varianta bez té směšné metafyziky?
***
Možná existuje, příteli. Natočíš video, scénář dodáme, technologie máme dneska už taky – bude to hustej klip, přesně ve stylu těch hollywoodských akčňáků, na kterých jsme oba vyrůstali. Filmík schováme, a až někoho sejmeš, odpálíš se nebo vyvedeš jiný spektakulární kousek, který přebije i ty nejsledovanější youtubery, obletí tvoje tvář celý svět. Připrav duši, zavři oči a posmrtná sláva tě nemine. Budou znát tvé jméno, konečně se začnou zajímat o tvoje názory.
Anebo si můžeš žít svůj bezvýznamný maloměšťácký život dál a dělat si denně tucet selfíček, která nikoho nezajímají. Ale Islámský stát, kamaráde, to je ta největší selfie tyč na trhu. Takové záběry a takovou slávu, jako dává značka IS, nemá dneska nikdo. Jsme globální mem, který ozvláštní i poslední lejno ve škarpě. Pronikli jsme z příšeří sociálních médií až do zapadlých kostelíčků v Bretani, kde babičky ani nevědí, co je internet. Selfie 2.0! Protože jeden skutečný čin řekne víc než dva tisíce lajků.
***
V noci mě navštívilo moje Já z budoucnosti – napovím, že to byl uprchlík – a položilo mi takovou otázku: „Jste mladí a silní… proč teda nejdete bojovat?“
Autor je spisovatel.