„Autopsia pochází odnikud. Nemá místo původu ani adresu. Představila se poprvé v roce 1980 ve fanzinech BankRot a Prose Selavy, dodnes nebyla sepsána její historie, dostupné informace o ní jsou vzácné a omezují se na několik publikovaných textů a reprodukcí. Je z principu nekomunikativní, hermetická a elitářská a nezajímají ji účinky jejího umění. Zaujímá kultovní status v úzkém kruhu fanoušků industriální hudby, má úctyhodnou diskografii a uspořádala pouhé dva koncerty – ty se konaly na začátku její ne-kariéry. Svou vizuální produkci vystavovala pouze párkrát (včetně roku 1989) a poté ji sama ochotně nechala upadnout do zapomnění.“ Takto pesimisticky psal o Autopsii Dejan Sretenovič pro časopis Umělec před téměř deseti lety. Zájem o ni se ale zvýšil s přicházející smrtí modernity, kterou ve své tvorbě ohlašovala již od počátku osmdesátých let. Obě reprodukovaná díla pocházejí z listopadové výstavy Autopsia: Thanatopolis v Londýně. Fotografie zachycující použití jednoho z nich v ulicích Bělehradu je z roku 2015 a vyšla ve stejnojmenné knize od Alexeie Monroea v nakladatelství Divus.
Pavel Sterec