V sobotu 11. června Praha zažila další dočasné obsazení opuštěného domu – budovy ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) – kolektivem Obsaď a žij. Demonstrativní okupace měla upozornit na skutečnost, že ÚZSVM, bývalý vlastník budovy žižkovského Autonomního sociálního centra Klinika, má ve správě řadu objektů, které by mohl nabídnout současnému majiteli Kliniky, jímž je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Celonoční obsazení domu v Hybernské ulici zároveň varovalo před současnou situací, kdy stále neexistuje zákon o sociálním bydlení, který by mohl nejchudší vrstvě populace zajistit důstojnější životní podmínky. Policejní evikce budovy se odehrála bez násilných incidentů.
Po celém Rusku se opět demonstrovalo proti vládní politice, všudypřítomné korupci a prezidentu Vladimiru Putinovi. Tisíce lidí vyšly do ulic 12. června na akce, které svolal ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, jenž byl ovšem zatčen, jakmile vykročil ze svého domu, takže se protestů nemohl osobně zúčastnit. Ještě téhož večera byl Navalnyj odsouzen ke třiceti dnům vězení za opakované organizování nepovolených veřejných shromáždění. Policie v průběhu dne po celé zemi pozatýkala údajně až tisíc lidí.
I přes opakovaný nátlak francouzské vlády tamní Ústavní soud prohlásil za protiústavní odstavec zákona o výjimečném stavu, jenž je často zneužíván k zákazu účasti vybraných jednotlivců na politických demonstracích. Výrok nejvyššího soudního dvora by měl vstoupit v platnost 15. července. Takzvaný výjimečný stav se od teroristických útoků z 13. listopadu v Paříži v roce 2016 neustále prodlužuje.
V Polsku se několik desítek lidí formou nenásilné občanské blokády snaží v průběhu celého června zabránit těžbě v původní části Bělověžského pralesa, který je chráněn coby světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. Prales je domovem mnoha druhů zvířat, jimž těžká technika rozhodně neprospívá. Je také posledním zachovalým nížinným pralesem v Evropě. Polská vláda na opakované výzvy stovek vědců a institucí nereaguje.
Kolumbijští učitelé už měsíc stávkují za vyšší platy. Do stávky se zapojilo zhruba 350 tisíc pedagogů, což znamená, že asi 8,5 milionu dětí se ocitlo bez učitele. Ti se brání tím, že kromě navýšení platů požadují i lepší podmínky pro děti a kvalitní školský systém. Dlouhotrvající stávka vládu nicméně nepřiměla k tomu, aby vydala dekret, jenž by učitelské platy zvedl o 8,5 procenta. I proto v Bogotě došlo o druhém červnovém víkendu k učitelské demonstraci, která skončila velkými potyčkami s policií.