„Zastřel se, kdo můžeš!“ chtělo by se zoufale zvolat při pohledu na poslanecký návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti. Schválila jej ústavní většinou Sněmovna a návrh je teď v režii Senátu, který tak má historickou šanci obhájit svou legitimitu jakožto pojistka proti excesům dolní komory. Pokud se ukáže, že toho senátoři schopni nejsou, pak by si asi měli začít hledat jinou práci. Jistič, který nevyskočí, když zrovna společností projíždí zkrat, je na vyhození. O co tedy jde v oné novele, na které se shodli skoro všichni přítomní poslanci ze všech částí politického spektra s výjimkou pouhých devíti nešťastníků? Především je to reakce na reakci. Zatímco Evropa odpovídá na teroristické útoky zpřísněním podmínek pro držení zbraní, Česká republika chystá podání žaloby proti této směrnici u Evropského soudního dvora a upravení své ústavy tak, aby odpovídala militarizaci společnosti. Tím, že se od nynějška držitelé zbraní mají stát součástí obrany země před teroristickými útoky, dává zelenou všem bláznům, kteří se v situaci, již oni sami budou považovat za hrozbu, rozhodnou stát hrdiny a obětovat se pro vyšší dobro národa. Možná je načase si taky nějakou zbraň opatřit. Na obranu před státem a jeho obránci.