Fantagraphics jsou vydavatelitištěné verze oceňovaného online komiksu The Hip Hop Family Tree. Jeho autor Ed Piskor v něm mapuje počátky hip hopu formou, která ukazuje věhlasné hudebníky jako klasické americké superhrdiny.
Stará poučka říká, že komiks se dá udělat úplně z čehokoli, a oceňovaná série The Hip Hop Family Tree (Hiphopový rodokmen, 2013–) dokazuje, že v bublinách se dá odvyprávět i zrod a evoluce hudebního žánru a vůbec k tomu nejsou potřeba zvukové ukázky. Americký komiksový tvůrce Ed Piskor se v ní vypravuje do New Yorku a dalších amerických velkoměst na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, aby popsal kreativní kvas, z něhož se zrodil hudební žánr dominující poslední roky prodejním žebříčkům. Začíná to večírky jamajského DJe Kool Herca, pokračuje hitovými singly Kurtise Blowa a Sugarhill Gang, po nichž přicházejí první hvězdy Beastie Boys a LL Cool J. Family Tree nabízí detailní vhled do dění na rodící se scéně – Piskor vycházel z kanonických dějin Can’t Stop Won’t Stop (2005) Jeffa Changa a The Big Payback (2010) Dana Charnase. Autor se ale nebojí nadsázky, ostatně stylem komiks připomíná klasickou produkci vydavatelství Marvel a legendy jako Grandmaster Flash nebo Afrika Bambaataa zde nemají svým zobrazením daleko ke klasickým superhrdinům.
Ilustrované dějiny
Ed Piskor začal svoji hiphopovou kroniku kreslit v roce 2012 pro web Boing Boing a příběhy následně vycházely v sešitové podobě péčí vydavatelství Fantagraphics. Knižně je zatím příběh sebrán do čtyř svazků, přičemž ten loňský končí v roce 1985. Třetí díl si v roce 2015 vysloužil ocenění Eisner Award za nejlepší komiks podle skutečných událostí. Pětatřicetiletý Piskor má s realistickým žánrem bohaté zkušenosti – poprvé na sebe upozornil jako spoluautor grafického románu American Splendor: Our Movie Year (Lesk Ameriky: Náš filmový rok, 2004), navazujícího na autobiografii undergroundového komiksového tvůrce Harveyho Pekara. S Pekarem pak spolupracoval i na cestopise s historickým přesahem Macedonia (2007) a společně stvořili i kroniku beatnické generace The Beats: A Graphic History (Beatnici. Komiksová historie, 2009). Právě nad ní prý Piskor dostal nápad pustit se do komiksových dějin jeho milovaného hip hopu. Inspirací mu byly i hrací karty Heroes of Blues, Jazz & Country(Hrdinové blues, jazzu a country, 2006) od jiné undergroundové legendy, Roberta Crumba.
Sluší se dodat, že The Hip Hop Family Tree jsou možná spíš ilustrované dějiny než komiks. To nejpodstatnější se zde odehrává v popiscích nad obrázky, které často stojí v roli pouhých ilustrací vysvětlovaného děje. Dialogy se jen občas rozvinou na více políček, a místo aby na nich stála dynamika vyprávění, slouží spíše k citování klasických hlášek z hiphopových textů. Většímu rozvíjení děje nesvědčí ani jednostránkový formát webkomiksu, který si The Hip Hop Family Tree drží i na papíře. Na silné příběhy není místo – postav a hybatelů je zde jednoduše příliš mnoho. Větší prostor si zaslouží kromě rapperů a Djů i postavy v pozadí, jako Russell Simmons (majitel vydavatelství Def Jam), Sylvia Robinson (majitelka vydavatelství Sugar Hill) nebo producent Rick Rubin. Ani oni ale nepřekročí stín pouhých karikatur.
Úvod k prapočátkům žánru
Skutečným hlavním hrdinou Family Tree se tak stává celý hiphopový žánr, který ze sídlištních večírků pomalu proniká do hudebního mainstreamu. Piskor se ale do složitějších analýz příčin jeho rostoucí popularity nepouští, jeho optika je čistě dokumentaristická a podstatné jsou pro něj chytlavé historky. Jak děj postupuje, jednotná linka původně čistě newyorské scény se rozpadá na desítky paralelních příběhů odehrávajících se v dalších městech a vyprávění je ještě fragmentárnější než předtím. Vyloženě diskutabilní je snad jen jisté přecenění důležitosti bělošských „patronů“ žánru, jako byli Debbie Harry z Blondie nebo The Clash, kteří mají ději propůjčovat svůj status hudebních celebrit.
Piskor se samozřejmě dotýká i dějin graffiti a breakdance, jež byly v počátku součástí hiphopové kultury, a do děje velmi jemně proniká i dobový kontext. Komiks tak může být užitečným úvodem do prapočátku hudebního fenoménu, který se později rozrostl do obřích rozměrů, těžko na něj ale lze klást vyšší požadavky. The Hip Hop Family Tree těží hlavně z vtipného a vděčného nápadu pojmout hudební dějiny jako superhrdinský komiks.
Autor je hudební publicista.