150 let Kapitálu

Před sto padesáti lety, 14. září 1867, vyšel v Hamburku první díl Marxova Kapitálu, který stál na počátku velké a vlivné společenskovědní teorie. Od vydání této knihy, jejíž vliv na společnost je srovnatelný s málokterým dalším socio­-ekonomickým dílem, se mnohé změnilo a věk rozumu a pokroku, v jehož duchu byla kniha napsána, už je dávno za námi. Přesto Kapitál dodnes na mnohé působí jako rudý hadr a mnozí se na něj naopak odvolávají, aniž by mu hlouběji porozuměli. V přítomném čísle se ptáme pokud možno bez emocí a zbytečného sentimentu, co nám dnes Kapitál a obecněji marxismus může dát a co v něm naopak zestárlo a je pro dnešní svět nepoužitelné. „S Marxovým klíčovým dílem by se každopádně měl seznámit každý, kdo má nějaké ambice ve společenských vědách,“ podotýká ekonom Petr Gočev v článku o ekonomických aspektech Kapitálu, v němž se dozvíme nejen to, co v Marxových ekonomických prognózách nefungovalo, ale také o marxovské inspiraci Václava Klause! O souvislosti Kapitálu s Dantovým Peklem se dočteme v rozhovoru s kanadským politologem Williamem Clarem Robertsem, Ľubica Kobová píše o feministickém dědictví Kapitálu a Ondřej Slačálek ve svém eseji mimo jiné spolu s Egonem Bondym konstatuje, že z Marxova učení zbyl především třídní konflikt. A s Bondym můžeme uzavřít i tento editorial: „hovno Marx a hovno papež hovno revoluce/ hovno vaše víra hovno vaše pracovité ruce/ hovno naděje dokonce všech hoven meta/ hovno vlast a hovno vývoj světa…“.