Přeložil Josef Rauvolf
Argo 2016, 432 s.
Koho vždy zajímalo, kdo byly ony „nejlepší hlavy mé generace“, které vzýval Ginsberg ve svém Kvílení, má možnost se s plejádou hvězd newyorského podzemí seznámit v románu Jeď!. Holmes v něm zachytil atmosféru New Yorku konce čtyřicátých let, kdy se rodila beat generation. Čtenář brzy rozezná pod smyšlenými jmény pravé identity a může zblízka sledovat Kerouakovy trable s psaním i ženami nebo Ginsbergovu proměnu v samozvaného proroka. Kniha vydaná v roce 1952 je přepisem skutečnosti, kterou Holmes zažil na vlastní kůži. Využil v ní své deníky a podrobné zápisky hovorů a vytvořil strhující román, který odráží jeho vlastní vztah k přátelům hnaným alkoholem, drogami, chtíčem a touhou po svobodě. „Liberální bohémství“, jak nazývá ducha tohoto zvláštního společenství, představovalo i těžkou zkoušku pro jeho manželství, které v průběhu románu prochází vleklou krizí, díky němuž se ale autor nakonec neodhodlá plně oprostit od společenských norem a předsudků. I proto zůstává jeho dílo tak trochu napůl cesty mezi tradiční literaturou a zběsilou surovostí, která je typická pro Kerouakovy romány. Holmes si drží od svých kumpánů analyticky chladný odstup. Díky tomu má ale čtenář možnost poznat například beatnického anděla Neala Cassidyho ve střízlivém světle jako povrchního zlodějíčka, který manipuluje s ostatními včetně svého horoucího obdivovatele Kerouaka. Přesto se právě jeho věčný pokřik stal názvem knihy, jež má pro milovníky všeho beatnického legendární status.