Alejandro Jodorowsky, Moebius: Andělské drápky

Přeložil Richard Podaný

Argo 2017, 72 s.

Jména komiksového scenáristy Alejandra Jodorowského a kreslíře Moebia jsou už u nás tak známá, že se nakladatelství Argo rozhodlo vydat jejich společný pornografický počin Andělské drápky. Ten bohužel svědčí hlavně o ochotě obou autorů prodávat se hodně pod cenou. Luxusní publikace vytištěná na obřím formátu předně vůbec není komiksové album. Je to sbírka Moebiových černobílých kreseb, které Jodorowsky doprovodil delirickým textem, jenž má vzbudit dojem, že jednotlivé obrazy na sebe nějak navazují. Výsledek vypadá jako sešit, který společně vytvořili dva nadržení pubertální spolužáci při nudné hodině v zadní lavici. Jeden z nich je zároveň mimořádně talentovaný výtvarník, který si občas rád nakreslí obří detail ženského či mužského přirození nebo popustí uzdu fantazii a vyrobí fantasmagorický sadomasochistický výjev, obvykle s masturbujícími pány v kožených maskách. Jodorowského text je z rodu stereotypní pseudopoetické pornografie plné vzletných metafor („Z drobných úst na penisu mého pána vycházel bílý lepkavý výkřik života“; „Pohlaví, jež s nekonečnou rozkoší hltala moje pochva, zapouštělo kořeny skrze tkáně, červy, kosti a popel a pátralo po neprozpytném dechu plodnosti“). Celá publikace působí dojmem narychlo vytvořeného alba, které láká čtenáře na slavná jména autorů spojených s umělečtějšími komiksy, ale zároveň nenabízí nic víc než jen unavené porno, které se sice tváří velmi imaginativně (překlad byl ostatně svěřen Richardu Podanému), ale invence v něm moc neobjevíme.