napětí

Ležící cyklisté, kteří simulovali zranění, zablokovali 11. prosince na pár minut Křižovnickou ulici, čímž protestovali proti připravovanému omezení jízdy na kole v pěších zónách Prahy 1. Chtěli tak upozornit na to, že objízdné trasy, které vedení radnice navrhlo, jsou pro cyklisty nebezpečné. „Lehnutí je symbol potenciálně zraněných nebo ohrožených cyklistů,“ řekla k tomu Anna Kociánová z pořádajícího spolku Auto*Mat. První městská část chce zakázat na pěších zónách používání elektrokoloběžek, což prý předpokládá souběžný zákaz bicyklů.

 

Legální držitelé zbraní ani nadále nebudou mít možnost zasáhnout v případě ohrožení bezpečnosti České republiky. O změnu usilovali zákonodárci, kteří navrhli novelu ústavního zákona o bezpečnosti, čímž reagovali na směrnici Evropské unie, jež od roku 2018 zpřísňuje podmínky pro držení zbraní. Senát novelu po mnohahodinovém jednání neschválil, protože ji shledal nadbytečnou a zneužitelnou.

 

Podle výzkumu o menšinách a diskriminaci, jejž zpracovala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), jsou Romové nejdiskriminovanější menšinou v Evropě. Výzkum probíhal od roku 2015 do letoška a účastnilo se jej 25 tisíc respondentů z 28 států. Odhaluje například, že 80 procent Romů žije v chudobě nebo v ohrožení chudobou, každý třetí Rom nemá doma tekoucí vodu a každý desátý ani elektřinu. Třetina romských dětí podle průzkumu chodí nejméně jednou měsíčně spát hladová. Nedávno zveřejněná data navíc ukazují, že se situace od roku 2008, kdy se uskutečnil podobný průzkum, zhoršila, a to nejen ohledně diskriminace Romů, ale i znevýhodnění, která zažívají ostatní menšiny, včetně migrantů druhé a třetí generace.

 

Po celém arabském světě se zvedla vlna odporu kvůli kontroverznímu prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Jeruzalém i s jeho anektovanou východní částí je hlavním městem Izraele, a měla by tam tudíž být přesunuta americká ambasáda. Největší demonstrace se odehrály na okupovaném palestinském území. Izraelské bezpečnostní síly použily slzný plyn, gumové projektily a minimálně v jednom případě i ostrou munici. Byly zraněny stovky osob a dva lidé přišli o život. Hnutí Hamás následně vyzvalo Palestince k zahájení další intifády. Protesty se rychle rozšířily i do dalších zemí islámského světa, od Turecka přes Irák až po Saúdskou Arábii. K nejostřejším střetům mezi policií a demonstranty došlo v libanonském Bejrútu.