obsese minulostí
#13/2017

Touhy z počátku devadesátek

Jeden z výrazných filmů loňského Berlinale, snímek o touhách čtyř žen na počátku devadesátých let v Polsku s názvem Spojené státy lásky, ukazuje, jak se uvolněná politická situace promítala do každodenní intimity.

Režisér Tomasz Wasilewski ve svém třetím filmu Spojené státy lásky vypráví milostné příběhy čtyř žen žijících v Polsku roku 1990. Každá z nich chová jednosměrný cit k někomu, kdo jej nemůže či nechce opětovat. Touhy hrdinek jsou nadějné i beznadějné, tělesné i duševní a často ústí v citovou i fyzickou destrukci – hynou city, vztahy i lidé. Wasilewski tak ukazuje lásku jako syndrom, jimž trpí všichni, ovšem každý jinak.

 

Bídácká povaha člověka

Spojené státy lásky stylisticky i tematicky rozvíjejí Wasilewského předchozí queer drama Plovoucí věžáky (Płynące wieżowce, 2013). Společný jim je především motiv nevyhovujícího partnerského vztahu mezi mužem a ženou, který je nahlížen jako stará struktura, jež svou setrvačností a deklarovanou „normalitou“ dusí možnost osvobozující změny partnera. Ve Spojených státech lásky je starou strukturou a nevyhovujícím vztahem svého druhu čerstvě padlý totalitní režim. Atmosféra ...

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky