Nad otázkou kontroly internetu se v souvislosti s vražedným útokem muslimského konvertity v Londýně zamýšlel Salmán ad-Dúsarí, komentátor panarabského deníku aš-Šarq al-awsat v článku z 26. března, nazvaném „Internet, kouzelná lampa extremistů“. Ve svém komentáři Dúsarí vychází ze zjištění britských novinářů, že internet a zvláště sociální sítě stále častěji slouží jako hlásná trouba extremistů, kteří zde bez rozpaků uveřejňují detailní návody pro potenciální teroristy. Lehkost, s níž extremisté infiltrovali virtuální prostor, ostře kontrastuje se striktními protiteroristickými opatřeními aplikovanými po celém světě. Pochopitelný tlak západních vlád na servery jako YouTube, Facebook či Twitter, aby účinněji zamezovaly šíření teroristické propagandy, naráží na neméně pochopitelné obavy majitelů těchto serverů, aby v budoucnu nečelili stupňujícím se požadavkům na cenzuru obsahu svých stránek. Věc má vedle toho ovšem také nezpochybnitelný ekonomický aspekt, neboť větší návštěvnost stránek generuje větší zisk. Armáda zaměstnanců pátrajících po extremistickém obsahu by navíc pro majitele serverů znamenala velmi citelný výdaj. V současnosti však již není nejmenších pochyb, že je nezbytné v internetovém prostoru citlivým způsobem určit jasnou hranici mezi svobodou slova jako základním lidským právem a jejím nepřípustným zneužíváním. Aktuálně jde o největší z výzev, jimž sociální média čelí, uzavírá Salmán ad-Dúsarí svůj komentář.
Článek Hišáma Mulhima „Nejhorších sto dní“, který vyšel 30. března na stránkách libanonského listu an-Nahár, bilancuje první týdny nového amerického prezidenta Donalda Trumpa v úřadu. Narcistní Trump se v předvolební kampani chvástal svou mimořádnou výkonností a schopností vyjednávat dohody se skvělými výsledky. Jeho dosavadní působení v Bílém domě je však naprostým fiaskem a Trump jde od prohry k prohře. Nový americký vůdce evidentně zcela podcenil komplikovanost legislativních procesů. To se v plné nahotě ukázalo, když Kongres, přestože v něm republikáni mají většinu, neschválil zrušení zdravotní reformy Baracka Obamy, což bylo jedním z ústředních bodů Trumpova volebního programu. Trump se dle Mulhima nedokázal porážce postavit čelem a bez sebemenšího ostychu začal z neúspěchu obviňovat nejprve opoziční demokraty a o chvíli později zástupce ultrakonzervativního křídla republikánů. Aby od potupné prohry odvedl pozornost, podepsal vzápětí bez rozmyslu exekutivní nařízení, které ruší regulace směřující k ochraně životního prostředí, jež zavedl jeho předchůdce Obama. Vše však nasvědčuje tomu, že bude v důsledku toho čelit stejnému soudnímu odporu jako v případě dekretu zamezujícího vstupu občanů některých muslimských zemí na americkou půdu. Nejasná zatím zůstává i otázka financování plánované zdi na hranici s Mexikem. A aby toho nebylo málo, každým dnem se přes Trumpovy obstrukce s postupujícím vyšetřováním objevují nové a nové znepokojující zprávy o problematických vazbách jeho nejbližšího okolí na vysoké ruské politiky a byznysmeny. Za současné kritické mezinárodní situace se bolestivě vyjevuje Trumpova nesoudnost a nekompetentnost, dosud zastíraná řadou velkohubých prohlášení. Prvních sto dní Donalda Trumpa v úřadu lze považovat za nejhorší začátek vládnutí jakéhokoli amerického prezidenta v posledních několika desetiletích, domnívá se libanonský komentátor.
Přední egyptská novinářka Karíma Kamál se ve svém pravidelném týdenním sloupku pro deník al-Misrí al-jawm 29. března v komentáři nazvaném „Je problém v zákonu?“ zabývá otázkou vztahu egyptských zákonů a jejich aplikace. Autorka komentuje aktuální kauzu, jež se odehrála na jihoegyptském venkově v guvernorátu Luxor. Radikální muslimští demonstranti se zde pokusili zaútočit na místní křesťany pod záminkou, že v klášteře zadržují sedmnáctiletou koptskou dívku, která dle jejich tvrzení měla konvertovat k islámu a projevit přání vzít si devatenáctiletého muslimského mladíka. Policie posléze několik agresivních muslimů pozatýkala a pátrá po iniciátorovi nepokojů. Ještě předtím se pokusili lokální představitelé uklidnit situaci s tím, že vyzvali rodinu dívky, aby ji přivedla před komisi, která vyšetří, zda se tvrzení o její konverzi zakládá na pravdě. To by však bylo v rozporu s egyptským právem, dle kterého je dívka stále nezletilá a jako taková není způsobilá konvertovat k jinému náboženství. Skutečnost, že státní represivní složky promptně zasáhly proti strůjcům rozbrojů a podpořily práva dívky a její rodiny, Karíma Kamál kvituje, zároveň však poukazuje na jiné případy, kdy se tak nestalo, a zmiňuje možnou souvislost současného pozitivního přístupu s obavou z vypuknutí sektářských nepokojů během současné návštěvy egyptského prezidenta Abdulfattáha as-Sísího ve Spojených státech, kde žije vlivná koptská komunita. Problémem dle komentátorky není egyptské zákonodárství, které skutečně chrání práva egyptských občanů, ale značná arbitrárnost při prosazování těchto zákonů a jejich časté nedodržování ze strany představitelů moci.