napětí

Soubor budov Transgasu a jejich blízké okolí ve Vinohradské ulici v Praze zahalil 20. prosince hustý rudý dým. Umělci z partyzánské skupiny Bolt 958 chtěli tímto způsobem upozornit na plánovanou asanaci unikátní architektury, která byla doposud památkově chráněna. Odstupující ministr kultury Daniel Herman ale na přání developera přezkumné řízení o památkové ochraně brutalistní stavby zastavil, čímž budovy Transgasu odsoudil k zániku. Není to poprvé, co se umělci zastávají výjimečné stavby; už na začátku prosince uspořádala iniciativa Péče o památkovou péči happening, na němž ostře kritizovala postup ministra Hermana. V minulosti skupina Bolt 958 vylila hektolitry červené potravinářské barvy z fasády pražského Mánesu přímo do Vltavy, čímž chtěla obrátit pozornost ke komercializaci dříve živého kulturního centra a známé umělecké galerie.

 

V ulicích Limy protestovaly 26. prosince tisíce Peruánců poté, co prezident Pedro Pablo Kuczynski udělil milost bývalé hlavě státu Albertu Fujimorimu, který je vězněn za podíl na zabití pětadvaceti lidí, porušování lidských práv a korupci. Na protest proti kontroverzní amnestii se dokonce vzdali svých postů tři poslanci Kuczynského vládní strany, úřadující ministr kultury a prezidentův poradce. Devětasedmdesátiletý Fujimori následně natočil v nemocnici video, v němž žádá národ o odpuštění.

 

Podle nedávno odtajněných britských dokumentů, o nichž informovala BBC, čínská armáda v noci z 3. na 4. června 1989 na pekingském náměstí Nebeského klidu připravila o život nejméně deset tisíc osob z řad prodemokratických aktivistů. Dosud se přitom spekulovalo maximálně o tisícovce obětí. Oficiální čísla, která čínská vláda zveřejnila v roce 1989, přitom mluví pouze o dvou stech mrtvých civilistech a několika desítkách příslušníků bezpečnostních sil.

 

Rozhodnutí ruské ústřední komise říká, že opozičník Alexej Navalnyj se nesmí účastnit březnových prezidentských voleb. Podle zákona totiž kandidát na prezidenta musí mít čistý trestní rejstřík a Navalnyj byl podmíněně odsouzen za netransparentní finanční machinace. Podle řady lidskoprávních expertů a zahraničních komentátorů byl ale proces s Navalným zinscenován právě za účelem jeho vyřazení z prezidentského klání. I nezávislé průzkumy veřejného mínění nicméně konstatují, že Navalnyj by neměl žádnou šanci ohrozit vítězství Vladimira Putina, u něhož se předpokládá podpora osmdesáti procent voličů. Reakce opozičního lídra je očekávatelná, rozhodl se volby bojkotovat – se svým volebním štábem vyzývá spoluobčany, aby se k volebním urnám vůbec nedostavili.