„Pomozme dětem zbavit se jídla za padesátník“ – tak zní titulek článku deníku Žen-min Ž’-pao z 11. května. Autor v něm představuje veřejnou debatu na podobné téma, jakou vedeme i v Česku. Děti si kupují (nebo jim je kupujeme my) drobné pamlsky, sladkosti plné tuků, cukrů a dalších nezdravých přísad. V posledních letech místní i centrální čínská vláda zakazují prodej nezdravých pochutin v blízkosti středních a základních škol (v provincii Šen-si je to například v okruhu sta metrů). Zásadní problém ovšem představuje také nedodržování stále přísnějších hygienických a výživových norem. Porušuje se povinné uvádění výživových hodnot a obsažených látek v potravinách. Podle autora k překračování těchto zákonů dochází hlavně na vesnicích a v menších městech, což ilustruje na třináctiletém Siungovi ze Sečuánu, který nejradši jí la-tchiao, tyčinky z těsta namočené v chilli omáčce za padesátník, a la-ma siao-jü, malé rybky obalené v oblíbené omáčce z chilli a pepře za jeden jüan. Možná vás napadne, že za takové jídlo bychom v Česku děti i chválili. Nicméně Siung nejí v podstatě nic jiného, trpí podvýživou a má stále hlad. Generální tajemník Čínské asociace pro zdravé a výživné potraviny Liou Süe-cchung k tomu dodává, že dětem hrozí také duševní poruchy, a upozorňuje, že největším nebezpečím jsou „černé“ manufaktury, v nichž se do potravin přidávají různé nezdravé látky. Nejlepším řešením by podle něj bylo zpřísnění potravinových norem a především vymáhacích mechanismů, jež by potíraly ilegální a falešné výrobky a zakazovaly prodej nezdravého jídla v blízkosti škol. Nejdůležitější však je, aby dětem šli příkladem rodiče. Zůstává však otázkou, kde na to pracovně vytížení Číňané (především na ohrožených vesnicích) mají najít čas.
V roce 2008 otřáslo Čínou velké zemětřesení, kterému místní říkají velké wenčchuanské zemětřesení, protože právě ve městě Wen-čchuan se nacházelo jeho epicentrum. V oblasti se hroutily celé budovy a nejvíce šokující byly záběry rozpadajících se škol. Ty byly stavěny za co nejnižší náklady z důvodu nedostatku financí, případně kvůli korupci místních úředníků. Takovým budovám se v čínštině říká tou-fu-ča kung-čcheng, tedy něco jako „projekt z tofu odpadu“. Rodiče zemřelých dětí se stále nedočkali spravedlnosti a úředníci zodpovědní za katastrofální nedostatky jsou na svobodě. Na serveru Xinhua News se v den výročí události (12. května) raději věnovali šťastnému osudu mladíka Feng Weje, který katastrofu přežil, a protože ho zachránila Čínská osvobozenecká armáda, stal se následně vojákem. V příběhu nemůže chybět zmínka o tom, jak zemětřesení zlobivého chlapce napravilo a přivedlo na správnou cestu. Zkrátka takový morálně správný komunistický happy end. I další Číňané, kteří byli v době zemětřesení dětmi, svorně popisují skvělou práci čínské armády a proměnu, k níž je zážitek ponoukl. Nyní jsou plni naděje a nic není problém. Jeden by z toho skoro nabyl dojmu, že zemětřesení je vlastně pozitivní životní zkušenost. Ne všichni studenti ale po zemětřesení našli štěstí. Na čínské sociální síti WeChat se uživatel Meng Te-chao ptá, co se událo těm studentům, kteří o události podávali zprávy. Z některých se totiž později stali významní novináři, ale nyní sedí ve vězení, protože byli režimu nepohodlní. Jednoho z nich třeba odsoudili za korupci a hospodářský zločin. Druhý skončil za mřížemi kvůli údajnému vydírání. Na jejich a dalších příkladech Meng Te-chao, sám zjevně novinář, ukazuje, jak se od roku 2008 začala situace na poli nezávislé a investigativní žurnalistiky zhoršovat.
Změny v čínské ústavě, které byly schváleny v březnu a krom jiného zrušily omezení volebních období prezidenta ČLR, ale znamenají také zásadní obrat v organizační struktuře státu a Komunistické strany Číny. Velké množství státních institucí bylo sloučeno se stranickými, často i ad hoc vytvářenými organizacemi. V důsledku to znamená posilování role KSČ takovým způsobem, že lze mluvit o vzniku „státostrany“. V článku na serveru Ifeng News z 15. května shrnují závěr prvního zasedání jedné z nových institucí, Ústřední pracovní komise pro zahraniční věci. V textu se dozvíme to nejdůležitější hned na začátku: „Posilme jednotné vedení stranického ústředí v oblasti zahraničních věcí. Usilovně pracujme na zahájení nové fáze velmocenské zahraniční politiky s čínskými rysy.“ Konference se zúčastnili premiér Li Kche-čching, hlavní ideolog současného režimu Wang Chu-ning, starosta Šanghaje Chan Čeng a čerstvý viceprezident Wang Čchi-šan.