Bez jazyka

Záhada Ďatlovova průsmyku

Ruská prozaička Anna Matvejevová se ve svém patrně nejznámějším díle, které nyní můžeme číst v českém překladu, pokusila vypořádat s obtížným tématem: nikdy nevyřešenou záhadou smrti devíti mladých turistů, kteří v únoru 1959 za podivných okolností zahynuli v průsmyku hory Cholat Sjachyl na severním Uralu.

Události zpracované v knize Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti (Pereval Djatlova ili Tajna děvjati, 2005) ruské autorky Anny Matvejevové po desetiletí jitřily traumata i vzpomínky rodinných příslušníků a přátel devíti turistů záhadně zemřelých v zimě 1959 v horách severního Uralu, jejich spolužáků z Uralského polytechnického institutu, svědků z pátracích skupin i členů vyšetřovací komise. Kromě toho případ vzbuzoval zájem historiků a zvědavost lovců záhad a senzací. Krátce po odtajnění ruských archivů v devadesátých letech se souboru dobových dokumentů ujala Matvejevová a vypravěčkou tragického příběhu se stalo její alter ego, postava spisovatelky, která čtyřicet let od neštěstí prochází tvůrčí i osobní krizí. Ne že by nevěděla, „jak psát“, spíš už dlouho nic nenapsala a vypadá to, že se na tom ani v budoucnu nic nezmění a ona zůstane ve své osamělé domácnosti, kde žije jen se svým kocourem poté, co ji opustil partner.

 

Osudová cesta

Řada podivných …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky