Autor je někdo, kdo se zajímá o svět

Rozhovor s básnířkou Emmou Kausc

„Řečí své generace sice mluvím, ale nevnímám ji jako nástroj, který lidi spojuje,“ tvrdí Emma Kausc, básnířka, která loni vzbudila pozornost debutovou sbírkou Cykly. Hovořili jsme o jejím přístupu k tvorbě, současné české poezii nebo o tom, jak ji uráží přeceňování interpretace v literatuře.

Jak byste se sama představila?

Byla bych ráda, kdyby v souvislosti se mnou nebyl na prvním místě zmiňován František Halas, respektive cena, která je po něm pojmenovaná. Když o sobě někde čtu, uvádí se to jako hlavní informace o mně. Studuju v Praze, zajímám se o divadlo a hodně let jsem divadlo hrála. Chtěla bych se mu věnovat i v budoucnosti. Od září nastupuji na londýnskou King’s College, kde budu studovat komparatistiku. Loni mi vyšla básnická sbírka Cykly. Básně pro ni jsem psala asi dva roky. Necítím se být mluvčí své generace, jak je mi někdy podsouváno. Měřítkem mojí tvorby by neměl být můj věk. A k mému pseudonymu: Nemyslím si, že by za ním měla stát nějaká moje nová identita, že bych měla vytvářet cokoli fiktivního. Psala jsem pod svým občanským jménem, teď píšu jako Emma. Michaela už netvoří, tvoří Emma. Navíc nechci, aby moje autorská osobnost byla otrocky spojována s tím, kdo a jaká jsem.

 

Takže jste změnila postoj ke své tvorbě i osobě…

Jo. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky