Drnasova drsná škola

Pandořina skříňka komiksu Sabrina

Titulní postava komiksu Sabrina, nominovaného na letošní Man Booker Prize, se beze stopy ztratí už na prvních stranách knihy. Neblahé tušení, že o klasické detektivní pátrání po pohřešované dívce v tomto případě nepůjde, se potvrdí vzápětí. Spíše než detektivkou je Sabrina studií paranoie a odcizení v éře fake news, podanou komiksovou optikou.

Situace kolem zmizení Sabriny Gallo – titulní postavy komiksu Nicka Drnasa Sabrina – eskaluje, když se k jejím blízkým dostane zpráva, že šlo o únos. Jejich nejhorší předtuchy pak potvrdí video zachycující brutální vraždu, které se dostane na veřejnost. Ztrápené protagonisty Drnasovy druhé knihy ovšem poznamená především následný hon na čarodějnice, vyvolaný takzvanými alternativními médii, a neúprosný kolovrátek konspiračních teorií a rostoucího odcizení. A stejně tak poznamená i čtenáře. Sabrina totiž patří k největším komiksovým zážitkům posledních let. Přesto, anebo možná právě proto, že na první pohled jde o poměrně nenápadnou a střízlivě pojatou knihu. Už dlouho tu ovšem nebyl kreslený příběh, který by se natolik dotýkal palčivých problémů současnosti a zároveň taková ožehavá společenská témata, jako jsou hypermedializace násilí, fake news nebo neschopnost mezilidské komunikace v éře sociálních sítí, podával bez senzacechtivé vypočítavosti i přehnané didaktičnosti. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky