Skutečnost, že bylo čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi zrušeno omezení mandátu, přivedla k vystřízlivění i ty, kdo očekávali, že rozvoj kapitalismu v Číně nevyhnutelně povede k rozvoji demokracie. Jakým společenským a ekonomickým problémům čelí současná čínská vládnoucí elita?
Záměr, který byl již dlouho předmětem dohadů, se během letošního března stal skutečností: čínský prezident Si Ťin-pching zrušil omezení prezidentského funkčního období, což ho fakticky učinilo doživotním diktátorem. Mnozí komentátoři vyjadřovali překvapení a někteří experti americké zahraniční politiky dokonce zděšení. Magazín Foreign Affairs publikoval článek Kurta Campella a Ely Ratnera, čelných představitelů USA ve vztahu k Asii za Obamovy éry, ve kterém tvrdí, že americká zahraniční politika se v Číně po celou dobu mýlila. Od Nixonovy oficiální návštěvy v roce 1972 byly podle nich americké vztahy s Čínou založeny na chybném předpokladu, že proměna Číny v tržní ekonomiku zároveň povede k její politické liberalizaci. Zrušení limitu funkčního období pro prezidenta Si Ťin-pchinga nicméně jakékoliv další směřování k liberalismu vyvrátilo.
Liberální iluze
Je ale nutno dodat, že zrušení zmíněného limitu Čínu pouze řadí zpátky …
