CD, Feel Free Studios 2017
Asi na žádnou sólovou desku československého rappera se nečekalo tak dlouho jako na album Ega z kapely Kontrafakt a zároveň málokterá představuje takové zklamání. Ego sice rapuje technicky dokonale a předvádí nespočet stylů frázování, ale k čemu to vlastně je, když v podstatě nesděluje nic kromě toho, že ovládá celou abecedu. Neříká dokonce ani to, že mu v jeho situaci už může být všechno ukradené, což by jistě dávalo smysl. Pokud tu vůbec o něco jde, je to snaha zalíbit se za každou cenu, která u někdejšího stokárského rappera zaráží a vede k tomu, že Precedens svým stylovým rozkročením navazuje ze všeho nejvíce na tragickou etapu slovenské pop music, zosobněnou třeba Pavlem Haberou. Beaty jsou každý pes jiná ves, protože jednotlivé skladby mají různé producenty, a tak spojnici představuje především slaboduchá připitomělost veškerých textů a přeslazené aranže podkladů, jež upomínají na sladkobolné diskotékové hity devadesátých let s občasným přesahem k pouťovému elektru (jedinou výjimkou je skladba Flexim ako Gott). Nepřekvapí tudíž ani to, že na desce hostuje třeba Ben Cristovao alias „Dělej, co tě baví, s lidma, co tě baví, starý nebo mladý, nic tě nezastaví“, jehož lyrickým výlevům se Ego minimálně vyrovná: „Robiť to, čo chcem, vždy bol môj sen. Pozri, krásny deň. Robím to, čo chcem.“ Můžete se vsadit, že tahle deska rappera, který se zničehonic začal štítit sprostých slov, bude komerčně úspěšná. Stejně ji ale nejspíš nechcete slyšet.